4 C 358/2021-23 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 3 510 Kč s příslušenstvím z titulu dlužných televizních poplatků za měsíce listopad 2017 až prosinec 2020. Žalovaná, která se stala držitelkou televizního přijímače a tím jí vznikla povinnost platit televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně, televizní poplatky za uvedené období nezaplatila. 2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala, neboť dle svého vyjádření na adrese [adresa žalované], od září 2017 nebydlela a zároveň požádala o splátkový kalendář ve výši 500 Kč měsíčně. 3. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil a vzal za prokázané, že se žalovaná přihlásila k evidenci poplatníků televizních poplatků jako přímý poplatník [datum] (potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne [datum], přihlášení do evidence poplatníků ze dne [datum]). Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne [datum] zároveň vyplývá, že se žalovaná z evidence poplatníků k datu vystavení potvrzení neodhlásila. Televizní poplatky za období říjen 2017 až leden 2020 však žalovaná nezaplatila (výzvy k zaplacení dlužných poplatků včetně inventarizace pohledávky) a dluží tak žalobkyni částku 3 510 Kč. Předžalobní upomínka ze dne [datum] byla žalované zaslána na adresu [adresa žalované], kde ji žalovaná osobně převzala dne [datum]. 5. Podle § 3 odst. 2 věta první zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“), poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. 6. Podle § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích činí výše poplatku částku 135 Kč. 7. Podle § 7 odst. 1, 2, 3 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, poplatník platí rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. Je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně, nejpozději do 15. dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce. 8. Podle § 8 odst. 6 a odst. 8 písm. a) zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, poplatník je povinen písemně oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě změny ve skutečnostech uvedených v odstavci 3 až 5 do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala. Z evidence poplatků rozhlasového nebo televizního poplatku je povinen se odhlásit poplatník, který přestal být poplatníkem podle tohoto zákona, a to do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující odhlášení. Při odhlášení je povinen připojit písemné čestné prohlášení, potvrzující, že nastala některá z těchto skutečností. Odhlašuje-li se z evidence poplatníků fyzická osoba, která podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek, je v čestném prohlášení povinna dále uvést jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu poplatníka, s nímž žije ve společné domácnosti a který splnil oznamovací povinnost podle odstavce 2. 9. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že se žalovaná stala jako fyzická osoba držitelem televizního přijímače a přihlásila se k evidenci poplatníků televizních poplatků dne [datum]. Žalovaná ve svém vyjádření netvrdila, že by splnila svou povinnost vyplývající z ustanovení § 8 odst. 6, 8 písm. a) zákona o rozhlasových a televizních poplatcích a v zákonem určené lhůtě žalobkyni oznámila změnu údajů spočívající v odhlášení od září 2017, kdy se přestěhovala. Nad rámec uvedeného je rovněž třeba uvést, že není rozhodné, zda televizní přijímač byl na přihlášené adrese provozován, či zda se tam skutečně nacházel, neboť povinnost platby televizního poplatku je vázána na osobu poplatníka jako vlastníka televizního přijímače. V důsledku neplnění povinnosti platit televizní poplatky v období listopad 2018 až prosinec 2020 tak vznikl žalované dluh ve výši 3 510 Kč. Protože žalovaná dlužnou částku za jednotlivé měsíce neuhradila ve lhůtách splatnosti, uložil soud žalované podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. povinnost zaplatit žalobkyni vedle plnění i úrok z prodlení, jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a který žalobkyně kapitalizovala k datu vyhotovení žaloby, tj. 27. 10. 2021, částkou 613,81 Kč Počátek prodlení žalované je datován od 16. dne příslušného kalendářního měsíce, neboť podle § 7 odst. 2 zákona 348/2005 Sb. je televizní poplatek fyzické osoby splatný nejpozději do 15 - tého dne každého kalendářního měsíce. Lze uzavřít, že žalobkyně listinnými důkazy prokázala svůj nárok, proto soud vyhověl žalobě v plném rozsahu. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 510 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. 11. Soud se dále zabýval otázkou, zda žalované umožnit hradit dluh ve splátkách. Ohledně povolení splátek ve výši 500 Kč měsíčně rozhodl soud dle § 160 o. s. ř. na základě konsenzu stran, kdy řešil pouze splatnost jednotlivých splátek. Ve vztahu k výši jistiny s příslušenstvím a výši nákladů řízení pak činí splátky na pohledávku žalobkyně 400 Kč měsíčně a na náklady řízení 100 Kč měsíčně.