4 C 387/2018-297 — Okresní soud v Hodoníně

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu bezdůvodného obohacení, neboť žalobce žalované dne 13. 12. 2016 zaslal na její účet částku 700 750 Kč a dále 450 000 Kč. Žalobce měl v té době dispoziční právo k účtu, to však následně žalovaná zrušila. Žalovaná bez právního důvodu zadržuje uvedenou částku a ani na výzvu ji žalobci nevrátila. 2. Žalovaná ve věci na svoji obranu uvedla, že s žalobcem měla od roku 2007 partnerský a intimní vztah, vedli společnou domácnost v době, kdy pobýval v ČR. Založili spolu i firmu v roce 2012. Žalovaná se starala o rodiče žalobce, poskytovala jim domácí péči a výpomoc. Po smrti matky žalobce v roce 2010 se starala o otce, který již nebyl schopen samostatně vykonávat jakoukoliv činnost. Účastníci se v roce 2011 dohodli, že žalobce jí za péči o otce bude vyplácet částku 20 000 Kč měsíčně. Žalobce jí však průběžně nic neplatil, proto jí po smrti otce dne 13. 12. 2016 zaslal žalovanou částku na nově založený účet. Protože žalobce ukončil jejich vztah tím, že se žalované neozýval a bez souhlasu žalované vybral částku 19 000 Kč, ukončila jeho dispoziční oprávnění k účtu dne 28. 8. 2018 a částku, kterou jí žalobce předal, považuje za dohodnutou odměnu za péči a starost o otce žalobce, která jí náleží. 3. Soud ve věci rozhodl dne 31. 1. 2020 rozsudkem č. j. 4 C 387/2018-137, kterým žalobu v plném rozsahu zamítl a rozhodl o nákladech řízení. K odvolání žalobce rozhodl Krajský soud v Brně dne 3. 5. 2021 usnesení č. j. 38 Co 91/2020-157 tak, že rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení, a to pro nepřezkoumatelnost. Současně zavázal soud I. stupně k poskytnutí poučení dle § 118a odst. 3 o. s ř. oběma stranám ohledně právního důvodu, pro který byly předmětné finanční prostředky zaslány žalobcem na bankovní účty žalované. 4. Žalobce pak doplnil skutková tvrzení o důvodu převodu finančních prostředků tak, že žalovaná měla přesvědčovat žalobce, aby požádal o sociální dávky. Protože však měl dostatek finančních prostředků na svém účtu, což by mu znemožnilo získat jakoukoliv sociální dávku, žalovaná ho přemluvila, aby částku 1 150 750 Kč převedl na její účet s tím, že mu zřídí disponentské oprávnění a peníze tam pro žalobce uschová. Žalobce tak učinil, ale posléze naznal, že je velmi nepoctivé získat sociální dávky a přestože měl žalovanou velmi rád, nemohl jí vyhovět. Dávky měla fakticky čerpat žalovaná, přičemž ho přesvědčovala, že nájemník bytu je [příjmení] a není veden v českých registrech. [příjmení] žalobce sehnal v roce 2017, nikoliv v omylem uvedeném roce 2016. Žalobce peněžní prostředky na účtech žalované ponechal, neboť jí věřil a neměl potřebu vracet je na svůj účet. Žalobce tak má za to, že došlo k uzavření smlouvy o úschově, protože nikdy neměl v úmyslu finanční prostředky žalované darovat ani ponechat k užití bez dalšího, neboť již tak financoval život žalované. Tvrzeným důvodem nemůže být žalovanou tvrzená vděčnost za péči o rodiče žalobce, neboť péče nebyla významnější než běžná společenská úsluha. Úmyslem žalobce bylo, aby žalovaná finanční prostředky opatrovala a naložila s nimi dle dalších pokynů žalobce. Výhledově měl totiž v úmyslu tyto prostředky nebo jejich část použít případně na financování podnikání společnosti [právnická osoba], pokud by tato společnost zahájila činnost. Přitom do společnosti nechtěl vkládat peníze, neboť by je musel danit či složitě vkládat. Tyto prostředky mohl žalobce použít pro financování mimořádných urgentních potřeb žalované, např. na opravy vozidla nebo opravy bydlení žalované. Žalobce také měl žalovanou finančně podporovat, kdy za rok 2008 [číslo] tak získala 35 866 Kč a 32 760 Kč za letenku do USA a za útraty, za oběd apod., za rok 2010 17 158 Kč, 1 055 Kč a 4 798,80 Kč za nákup sklenic, za pohonné hmoty pro žalovanou, za společnou konzumaci v restauraci apod. Takto žalobce uvedl útraty i v letech 2011 až 2018, celkem cca 973 954 Kč, přičemž se dle něj jedná pouze o část prospěchu, který žalovaná získala. Dle žalobce je tak zřejmé, že nebyl jediný důvod, aby navíc žalobce žalované cokoliv platil za péči o rodiče. 5. Žalovaná k výzvě soudu dle pokynu odvolacího soudu doplnila, že obvinění žalovaného je nehorázné a odporné. Byt po rodičích neměl v úmyslu odevzdat městu, přestože trvale žil v USA. Doporučila mu byt pronajmout oficiálně, aby mohl platit nájemné. Zpochybnila také tvrzené platby od žalobce. K důvodu převodu předmětné částky uvedla, že se jednalo o částku za smluvenou péči o rodiče žalobce, kterou nelze považovat za běžnou společenskou úsluhu. Žalobce se ji snaží zdiskreditovat, dehonestovat a takto potrestat, o čemž svědčí i trestní spis, který navrhla k důkazu. 6. Soud vzal za svá skutková zjištění nesporné tvrzení účastníků o tom, že žalobce zaslal žalované na její účet dne 13. 12. 2016 částku 700 750 Kč a téhož dne na podúčet částku 450 000 Kč. Předžalobní výzva byla doručena žalované. 7. Soud ve věci provedl dokazování, z něhož učinil následující skutková zjištění. Vztah mezi účastníky řízení byl důvěrný, byli si blízcí v intimní sféře i po finanční stránce, o čemž svědčí skutečnost, že žalovaná měla v držení platební kartu žalobce k účtu žalobce, z něhož následně došlo k převodu předmětné částky (kopie platební karty) a taktéž měla ke dni 30. 1. 2017 generální plnou moc od žalobce (plná moc ze dne 30. 1. 2017). Žalovaná založila dne 13. 12. 2016 nový účet a spořící účet (976*** [číslo] a 976*** [číslo]), k nimž měl žalobce dispoziční oprávnění (smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 13. 12. 2016). Na tyto účty žalobce zaslal ze svého účtu [číslo] předmětné částky, tj. na účet [číslo] částku 700 750 Kč a na účet [číslo] částku 450 000 Kč a také z druhého z nich převedl částku 19 000 Kč dne 5. 6. 2017 zpátky na svůj účet [číslo] (výpisy z účtu). Dispoziční oprávnění žalobce bylo žalovanou zrušeno až dne 28. 8. 2018 (žádost ze dne 28. 8. 2018). Žalovaná po dobu trvání vztahu se jednak starala o rodiče žalobce, zejména o otce po smrti matky, ale vyřizovala i záležitosti samotného žalobce a např. záležitosti související s úmrtím otce žalobce (exekuční příkaz na žalobce ze dne 19. 9. 2008, protokol o předání a převzetí věcí zemřelého pacienta ze dne 23. 8. 2016 spolu s evidencí cenných věcí, parte, faktura [číslo] za pohřeb, doklad o zpopelnění, výpověď žalované a žalobce). Žalobce převedl finanční částku žalované vědomě, nikoliv omylem (výpověď žalobce). O blízkém vztahu obou účastníků svědčí i rozsáhlá e-mailová komunikace, která taktéž prokazuje péči žalované o otce žalobce, nikoliv však její rozsah či samotnou dohodu o úplatnosti péče. Vztah účastníků se narušil na podzim 2017, žalobce vztah ukončil a neměl zájem v něm pokračovat, žalované se vyhýbal a nebral jí telefony (výpověď žalobce a žalované). 8. Žalobce žalovanou vyzval k zaplacení dlužné částky před zahájením řízení (výzva ze dne 31. 10. 2018, ze dne 21. 11. 2018 a 20. 11. 2018, podací lístky). 9. Zbylá tvrzení účastníků ohledně důvodu poskytnutí předmětné částky prokázána v řízení nebyla. Žalovaná neprokázala tvrzenou dohodu o úhradě částky 20 000 Kč měsíčně za péči o otce žalobce. Bylo sice zjištěno, že žalovaná po smrti matky žalobce poskytovala péči otci žalobce v rozsahu, který se měnil dle potřeb otce. Jednalo se o administraci a vyřizování různých záležitostí na úřadech, u lékařů apod., ale také o faktickou péči, nákupy, pomoc, procházky, socializace, mytí apod. (výpověď žalované, emailová komunikace, výpovědi svědkyň [příjmení], [příjmení] a [příjmení] [příjmení]), ale tvrzení žalované ohledně dohody účastníků o odměně 20 000 Kč měsíčně za poskytovanou péči ani jednoznačně a ani věrohodně výpovědi účastníků, ani svědků. Verzi žalované potvrdily jí navržené svědkyně tj. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [příjmení], kdy sv. [anonymizováno] a sv. [příjmení] měly mít informace zprostředkované od žalované a pouze sv. [příjmení] uvedla, že žalobce měl žalované nabízet 20 000 Kč; verzi žalobce o tom, že péče žalované nebyla tak rozsáhlá, aby za ni platil a navíc ji zajišťovaly i jiné osoby, zase jím navržené svědkyně tj. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], které soud hodnotí jako nevěrohodné, neboť jejich výpovědi byly rozporné, svědkyně [příjmení] neuváděla pravdu (např. v tom, že nepracovala a měla tedy čas trávit s otcem žalobce cca 2 hodiny denně a pak uvedla, že pracovala na černo jako uklízečka) a navíc u nich bylo zjištěno, že se radily před jednáním s právním zástupcem žalobce, i několikrát. Svědkyně navržené žalovaným soud nehodnotí věrohodně, jejich výpovědi byly tendenční, ovlivněné snahou pomoci žalobci. Z žádného důkazu nebylo jednoznačně prokázáno, že by se strany skutečně dohodly na částce 20 000 Kč měsíčně za poskytnutou péči a nebylo ani prokázáno, co konkrétně mělo být obsahem péče, co, kdy a jak měla žalovaná poskytovat a co skutečně poskytovala. 10. K dalším