6 C 9/2022-20 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 025 Kč s příslušenstvím z titulu dlužných televizních poplatků za měsíce říjen 2018 až srpen 2020. Žalovaný, který se stal držitelem televizního přijímače, a tím mu vznikla povinnost platit televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně, televizní poplatky za uvedené období nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaný přihlásil televizní přijímač k evidenci v prosinci 2009 (potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků). Televizní poplatky za období říjen 2018 až srpen 2020 však žalovaný nezaplatil (výzvy k zaplacení dlužných poplatků včetně inventarizace pohledávky) a dluží tak žalobkyni částku 2 025 Kč. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána. 4. Podle § 3 odst. 2 věta první zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle § 6 zákona č. 348/2005 Sb. činí výše poplatku částku 135 Kč. 5. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že se žalovaný stal jako fyzická osoba držitelem televizního přijímače a přihlásil se k evidenci poplatníků televizních poplatků. V důsledku neplnění povinnosti platit televizní poplatky v období říjen 2018 až srpen 2020 vznikl žalovanému dluh ve výši 2 025 Kč. Protože žalovaný dlužnou částku za jednotlivé měsíce neuhradil ve lhůtách splatnosti, uložil soud žalovanému podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. povinnost zaplatit žalobkyni vedle plnění i úrok z prodlení, jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a který žalobkyně kapitalizovala k datu vyhotovení žaloby, tj. 15. 7. 2021, částkou 327,41 Kč Počátek prodlení žalovaného je datován od 16. dne příslušného kalendářního měsíce, neboť podle § 7 odst. 2 zákona 348/2005 Sb. je televizní poplatek fyzické osoby splatný nejpozději do 15-tého dne každého kalendářního měsíce. Lze uzavřít, že žalobkyně listinnými důkazy prokázala svůj nárok, proto soud vyhověl žalobě v plném rozsahu. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 025 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. Soud dále konstatuje, že návrh žalobkyně na vydání elektronického platebního rozkazu naplňuje kritéria formulářové žaloby vymezená nálezem Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012 sp. zn. I. ÚS 3923/11 a tedy rovněž kritéria stanovená v § 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, neboť tento návrh je využitelný pro uplatnění nároků žalobkyně v typově obdobných případech, kdy postačuje jen zaměnit v něm uvedené číselné údaje. Opakovanost používaného vzoru a četnost podávání takovéhoto typového návrhu u Okresního soudu v Hodoníně je zd. soudu známa z jeho úřední činnosti.