20 C 135/2023-65 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 25 564 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, a žalovaným došlo dne 7. 8. 2015 k uzavření Smlouvy o půjčce č. , hodnota, , na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Současně s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 000 Kč, a odměnu za poskytnutí půjčky ve výši 10 800 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 19 týdenních splátkách po 1 516 Kč. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas neplatil, čímž porušil své závazky ze smlouvy, když na předmětnou pohledávku uhradil pouze 5 036 Kč nepravidelnými splátkami, předchůdkyně žalobkyně proto dluh zesplatnila ke dni 25. 10. 2016. Dluh žalovaného 25 564 Kč se skládal z jistiny 12 376 Kč, odměny za poskytnutí půjčky 8 912 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku 2 476 Kč, smluvní pokuty 1 800 Kč. Na základě smlouvy byla dne , datum, pohledávka za žalovaným postoupena na , jméno FO, , narozeného , Anonymizováno, . Následně byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, pohledávka postoupena na žalobkyni. Následně účastníci uzavřeli dne 15. 9. 2022 dohodu o uznání dluhu, na základě které žalovaný uznal dluh 25 564 Kč co do důvodu a výše. Dluh se zavázal uhradit ve 13 měsíčních splátkách. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou 1. a 2. splátky, proto byl dluh žalovaného ke dni 7. 2. 2023 zesplatněn. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu do 17. 2. 2023, na dluh přitom ničeho neuhradil. Žalobkyně se proto nyní domáhá částky 25 564 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 25 564 Kč od 18. 2. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a po celou dobu řízení byl nečinný. Soud nařídil jednání, ze kterého se žalobkyně omluvila a žalovaný se bez omluvy nedostavil.3. Z předložených důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 7. 8. 2015 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně , Anonymizováno, , právnická osoba, . a žalovaný podepsali tuto smlouvu, přičemž zde bylo uvedeno, že žalovanému byla poskytnuta částka 15 000 Kč, a to v hotovosti v den podpisu smlouvy. Současně s poskytnutým úvěrem se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně odměnu za poskytnutí úvěru 10 800 Kč, kapitalizovaný úrok za dobu trvání smlouvy 3 000 Kč, když byl sjednán úrok ve výši 20 % za dobu trvání úvěru. Celkovou částku 28 800 Kč se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 19 měsíčních splátkách po 1 516 Kč pod ztrátou výhody splátek. Dále bylo ujednáno, že pokud se stane úvěr splatným, byl žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu 12 % z úvěru, úrok z prodlení 15 % ročně a poplatek 500 Kč za každou zaslanou upomínku. Současně byly žalovanému poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru.4. Z žádosti o úvěr ze dne 7. 8. 2015 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je zaměstnaný se mzdou 14 700 Kč, jako výdaje za nájem/inkaso/jídlo uvedl žalovaný částku 3 000 Kč měsíčně a jako výdaje za telefon částku 649 Kč měsíčně, tj. celkem uvedl výdaje 3 649 Kč měsíčně. Bližší údaje o způsobu jeho bydlení nebyly v žádosti uvedeny. Z pracovní smlouvy ze dne 2. 3. 2015 bylo zjištěno, že žalovaný pracoval jako obsluha , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Z výplatní pásky za měsíc červen 2015 bylo zjištěno, že žalovanému byla vyplacena mzda 14 492 Kč.5. Protože žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 25. 10. 2016, o čemž byl žalovaný informován přípisem ze dne 25. 10. 2016. Žalovaný byl současně vyzván k úhradě dluhu 25 564 Kč spolu s příslušenstvím do 3 dnů. Žalovaný dle dodejky převzal zásilku dne 27. 10. 2016.6. Z výpisu z obchodního rejstříku , Anonymizováno, , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalobkyně byla jako akciová společnost od , datum, registrována v tomto obchodním rejstříku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na pana , jméno FO, . Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na současnou žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 27. 3. 2017.7. Na základě splátkové dohody ze dne 15. 9. 2022 žalovaný uznal co do důvodu a výše dluh vůči žalobkyni ve výši 25 564 Kč a zavázal se jej uhradit ve 13 měsíčních splátkách po 2 000 Kč do 25. 9. 2023. V případě prodlení žalovaného se 2 plnými splátkami, byla žalobkyně oprávněna učinit dluh oznámením okamžitě splatným. K tomu byl doložen kontrolní list/evidence o elektronickém podpisu dokumentu, když žalovaný dokument podepsal prostřednictvím prostředků komunikace na dálku po zobrazení smlouvy prostřednictvím internetu, a to biometrickým podpisem a současně byl zadán žalovaným kontrolní kód, který žalobkyně zaslala žalovanému na mobilní telefon.8. Protože žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, zesplatnila žalobkyně dlužnou částku 25 564 Kč přípisem ze dne 7. 2. 2023, žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 17. 2. 2023. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky na základě výzvy před podáním žaloby ze dne 7. 2. 2023, na základě výzvy byl vyzván k úhradě dluhu do 17. 2. 2023 s tím, že jinak bude podána žaloba. Výzva byla odeslána žalovanému 10. 2. 2023.9. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 1. 2014 do 1. 12. 2016, je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací, získaných i od spotřebitele, a je docela nezbytné nahlédnutí do databází, umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.10. V dané věci se jedná o nárok žalobkyně, vyplývající ze spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Smlouva o spotřebitelském úvěru byla podepsána předchůdkyní žalobkyně , Anonymizováno, , právnická osoba, . a žalovaným dne 7. 8. 2015, předchůdkyně žalobkyně poskytla na základě smlouvy o úvěru (o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb.) žalovanému částku 15 000 Kč v hotovosti, ve smlouvě se dále strany měly dohodnout na úrocích, poplatcích a smluvní pokutě.11. Podřazením zjištěného skutkového stavu pod shora citované zákonné ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.12. Předtím než poskytovatel poskytne spotřebiteli spotřebitelský úvěr, je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, dle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru: „Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací, získaných i od spotřebitele a je docela nezbytné nahlédnutí do databází, umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je to po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.“13. „Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence, v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých, do veřejné sociální sítě narušených rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr, snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěr, či jiné služby již dříve. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1) zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečným nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka a nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle z. č. 110/2006 Sb., o existenčním a životním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva“ (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp.