22 C 156/2023-26 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala uhrazení částky 49 421 Kč s příslušenstvím, neboť žalovaný zavinil dne [datum] dopravní nehodu při řízení vozidla bez řidičského oprávnění a od které ujel. Tato částka představuje regresní nárok žalobkyně vůči žalovanému na náhradu pojistného plnění, které z titulu sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla vyplatila poškozené při dopravní nehodě. Zároveň s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou požadovala žalobkyně také zaplacení úroku z prodlení, a to za dobu od 1. 8. 2020, tedy ode dne následující po dni uplynutí lhůty stanovené k úhradě, do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Z doloženého detailu relace o dopravní nehodě soud zjistil, že dne [datum] způsobil žalovaný při řízení vozidla [registrační značka] přesto, že měl platnou blokaci všech skupin řidičských oprávnění, dopravní nehodu tím, že při couvání z parkovacího místa poškodil zde zaparkovaný osobní automobil [registrační značka] a následně po shlédnutí situace z místa nehody ujel. V důsledku shora popsaného jednání byl žalovaný posléze uznán vinným z přestupku proti § 125c odst. 1 písm. c) bod 1, písm. i) bod 3, písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, jak dokládá Sdělení o vyřízení přestupku ze dne 24. 6. 2020. K předmětnému vozidlu bylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jak je patrné z doložené pojistné smlouvy ze dne 3. 5. 2019. Dopisem ze dne 26. 10. 2019 bylo poškozené [jméno] [příjmení] oznámeno, že jí vznikl vůči žalobkyni nárok na náhradu škody na vozidle ve výši 43 431 Kč, přičemž tuto částku žalobkyně zaslala dne 24. 10. 2019 opravci automobilu formou krycího dopisu na základě faktury [číslo] ze dne 24. 10. 2019. Dopisem ze dne 25. 10. 2019 bylo poškozené [jméno] [příjmení] oznámeno, že jí vznikl vůči žalobkyni nárok na náhradu nákladů spojených se zapůjčením náhradního vozidla ve výši 5 990 Kč, přičemž tuto částku žalobkyně zaslala dne 24. 10. 2019 pronajímateli automobilu formou krycího dopisu na základě faktury [číslo] ze dne 24. 10. 2019. 4. Dopisem ze dne 1. 7. 2020 byl žalovaný vyzýván k úhradě plnění odpovídající výše uvedeným částkám nejpozději do 31. 8. 2020. Žalovaný byl dále vyzván k úhradě dluhu upomínkami ze dne 7. 12. 2020 a ze dne 25. 2. 2022. Předžalobní výzvou ze dne 23. 6. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu, a upomínka byla odeslána dle poštovního podacího archu téhož dne. 5. Dle § 10 odst. 1 písm. h) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo. 6. Na základě shora uvedených důkazů má soud za prokázané, že žalovaný při řízení vozidla, k němuž bylo uzavřeno pojištění o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, v níž žalobkyně vystupovala v pozici pojistitele, zavinil dopravní nehodu, při které způsobil škodu na vozidle ve vlastnictví jiné osoby, přičemž předmětné vozidlo řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo. Žalobkyně jako pojistitel pak vyplatila poškozené plnění v součtu odpovídající žalované částce. Jelikož byl žalovanému v době způsobení nehody uložen zákaz činnosti řídit vozidlo, má žalobkyně vůči němu v souladu s výše citovaným zákonným ustanovením právo na náhradu toho, co poškozeným plnila. Soud tedy žalobě vyhověl v plném rozsahu, a to včetně nároku na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, z důvodu prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky, který žalobkyně požadovala od prvního dne prodlení v zákonné výši. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 320 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 978 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 49 421 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 100 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 200 Kč ve výši 2 142 Kč.