6 C 39/2023-19 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 14 647,94 Kč s příslušenstvím z titulu dlužných plateb za poskytnuté služby třetích stran na základě účastnické smlouvy k tel. číslu [číslo] ze dne 20. 4. 2018. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 3. Z účastnické smlouvy ze dne 20. 4. 2018, [číslo] soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné podmínky poskytování služeb a Tarif. Žalovaný neuhradil vyúčtování služeb třetích stran, které byly vyúčtovány částkami 7 100 Kč (vyúčtování č. 5125249850 za dobu od 1. 10. 2019 do 31. 10. 2019, splatné dne 25. 11. 2019), 5 730 Kč (vyúčtování č. 5127142825 za dobu od 1. 11. 2019 do 30. 11. 2019, splatné dne 23. 12. 2019), 2 010 Kč (vyúčtování č. 5130908253 za dobu od 1. 1. 2020 do 31. 1. 2020, splatné dne 24. 2. 2020) a poplatky za odeslání upomínek ve výši 2 x 181,50 Kč. Ve vyúčtování byla dále zohledněna sleva ve výši 22 % dle dohody o poskytnutí slevy ze dne 20. 4. 2018. Na vyúčtování č. 5130908253 byla provedena částečná úhrada ve výši 12,79 Kč. Předžalobní upomínka ze dne 30. 1. 2020 a 10. 2. 2020 byla žalovanému zaslána. 4. Podle § 2 písm. n zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, ve znění účinném k 30. 6. 2021, se službou elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací 5. Podle § 3 odst. 3 písm. e) zákona č. 370/2017 Sb. o platebním styku, ve znění účinném k 13. 8. 2021, platební službou není platba prováděná poskytovatelem služby elektronických komunikací nebo operátorem podle zákona o elektronických komunikacích, jestliže částka platby odpovídá nejvýše 50 eurům, celková částka plateb, ke kterým dal příkaz jeden koncový uživatel, provedených za 1 měsíc odpovídá nejvýše 300 eurům a platba slouží k zaplacení za digitální obsah nebo hlasové služby, nebo platba je prováděna prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení za účelem zaplacení za vstupenky nebo jízdenky nebo za charitativním účelem. 6. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Žalobkyně na základě účastnické smlouvy ze dne 20. 4. 2018 poskytovala žalovanému služby elektronických komunikací ve smyslu zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Žalobkyně dále žalovanému v souladu se smluvními podmínkami a v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, zprostředkovala služby, které nejsou službami elektronických komunikací dle ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, poskytované třetími subjekty, které dle smluvních podmínek byla oprávněna účtovat výhradně žalobkyně. Žalovaný však neuhradil ceny poskytnutých služeb dle vyúčtování č. vyúčtování č. 5125249850 za dobu od 1. 10. 2019 do 31. 10. 2019, splatného dne 25. 11. 2019, vyúčtování č. 5127142825 za dobu od 1. 11. 2019 do 30. 11. 2019, splatného dne 23. 12. 2019, vyúčtování č. 5130908253 za dobu od 1. 1. 2020 do 31. 1. 2020, splatného dne 24. 2. 2020 a poplatky za upomínky ve výši 363 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný s plněním svého závazku ocitl v prodlení, vzniklo žalobkyni podle § 1970 o. z. rovněž právo požadovat úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na shora uvedené skutečnosti dospěl soud k závěru, že žalobkyně prokázala svůj nárok, její žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 800 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč.