23 C 72/2023-34 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 435,60 EUR jako úplaty za provedenou přepravu zboží. Žalobkyně se taktéž domáhala zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky a kromě toho též úhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávek ve výši 1 200 Kč.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek stanovených v § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutkový stav.4. Z přepravního příkazu žalované č. , Anonymizováno, soud zjistil, že si žalovaná u žalobkyně objednala přepravu zboží z , Anonymizováno, do , adresa, za cenu 360 EUR bez DPH. Z mezinárodního přepravního listu č. , hodnota, vyplývá, že přeprava zboží byla provedena řádně. Fakturou č. , tel. číslo, vyúčtovala žalobkyně žalované cenu za provedenou přepravu navýšenou o DPH celkem ve výši 435,60 EUR. Splatnost faktury byla stanovena na 28. 11. 2022. Předžalobní výzvou ze dne 8. 2. 2023 prokazatelně odeslanou dne 10. 2. 2023 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky.5. Podle § 2555 odst. 1 občanského zákoníku smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné.6. Podle § 2558 občanského zákoníku dopravce provede přepravu do místa určení s odbornou péčí v ujednané době, a nebyla-li ujednána, bez zbytečného odkladu. Má se za to, že tato doba počíná běžet dnem následujícím po převzetí zásilky dopravcem.7. Podle § 2564 občanského zákoníku přepravné je splatné bez zbytečného odkladu po provedení přepravy do místa určení.8. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů (…), činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1200 Kč.9. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah ve smyslu § 2555 a násl. občanského zákoníku, neboť mezi smluvními stranami byla uzavřena smlouva o přepravě věci. V rámci přepravní smlouvy se žalobkyně zavázala provést přepravu zboží a žalovaná se zavázala za řádně provedenou přepravu zaplatit sjednanou cenu. Jak vyplývá z provedených důkazů, přeprava zboží byla provedena řádně a včas. Vzhledem k tomu, že žalovaná včas neuhradila cenu přepravy, vznikl žalobkyni vedle nároku na zaplacení ceny přepravy i nárok na úrok z prodlení, a to dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonné výši. Podle téhož nařízení vlády vznikl žalobkyni také nárok na nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, kdy žalobkyně svůj nárok řádně doložila důkazy a žalovaná skutečnosti tvrzené žalobkyní nijak nevyvrátila, soud rozhodl tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1, § 142a a § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 679,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 435,60 EUR (při kurzu 1 EUR = 23,420 Kč ke dni 4. 4. 2023 ve výši 10 202 Kč). V souladu s § 8 odst. 1 a. t. částka 10 202 Kč představuje výši peněžitého plnění v době započetí úkonu právní služby, jehož se právní služba týká, přičemž sazba mimosmluvní odměny, která za jeden úkon právní služby činí z tarifní hodnoty částku 1 540 Kč, která byla žalobkyni přiznána za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 520 Kč ve výši 1 159,20 Kč.