4 C 246/2023-43 — Okresní soud v Hodoníně

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu uzavřené smlouvy o přepravě, na jejímž základě žalobkyně provedla pro žalovanou přepravu nákladu s místem nakládky [anonymizováno] a místem vykládky [obec] dle přepravního příkazu č. obj. [číslo] a následně vystavila fakturu [číslo] splatnou dne 20. 12. 2022. Žalovaná dlužnou částku neuhradila. 2. Žalovaná se přes výzvu soudu nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z přepravního příkazu k objednávce [číslo] soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouvu o přepravě, na jejímž základě se žalobkyně zavázala ve dnech od 10. 10. 2022 do 11. 10. 2022 pro žalovanou provést dopravy nákladu z místa [anonymizováno] do dohodnutého místa [obec] za sjednanou cenu 1 028,50 EUR (přepravní příkaz). Žalobkyně přepravu provedla v daném termínu (CMR list a dodací list ze dne 12. 10. 2022) a následně žalované vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou dne 20. 12. 2022 ve výši 1 028,50 EUR (faktura). Žalovaná sjednanou cenu přepravy přes výzvu žalobkyně neuhradila. Předžalobní upomínka ze dne 8. 8. 2023 byla žalované dle detailu zprávy odeslána dne 18. 8. 2023. 4. Dle vyhlášky č. 11/1975 o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) článku 31 Spory vzniklé z přeprav podléhajících této Úmluvě může žalobce vést, pokud je nevede u soudů smluvních států určených dohodou stran, u soudů toho státu, na jehož území a) má žalovaný trvalé bydliště, hlavní sídlo podniku nebo pobočku anebo jednatelství, jejichž prostřednictvím byla přepravní smlouva uzavřena. Vzhledem k sídlu žalovaného v ČR je zdejší soud pravomocný k rozhodnutí věci. 5. Podle článku 4 je dokladem o uzavření přepravní smlouvy nákladní list. Chybí-li nákladní list, má-li nedostatky nebo byl-li ztracen, není tím existence nebo platnost přepravní smlouvy dotčena a vztahují se na ni i nadále ustanovení této Úmluvy. Podle čl. 9 je nákladní list, pokud není prokázán opak, věrohodným dokladem o uzavření a obsahu přepravní smlouvy, jakož i o převzetí zásilky dopravcem. 6. Podle § 2555 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné. 7. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní jako dopravcem a žalovanou byla uzavřena ve smyslu ustanovení § 2555 o. z., smlouva o přepravě, na jejímž základě provedla žalobkyně přepravu nákladu do místa určení, kterou vyúčtovala žalované fakturou [číslo] splatnou dne 20. 12. 2022. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované cenu přepravy a rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 33/2010 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti faktury. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 8. Rovněž soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky 1 200 Kč, jakožto náhrady nákladů spojených s vymáháním pohledávky, na níž žalobkyni vznikl nárok v souladu s ustanovením § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 954 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 242 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 028,5 EUR sestávající z částky 2 100 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 200 Kč ve výši 1 512 Kč.