4 C 294/2023-178 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vůči žalované zaplacení částky 19 742,83 Kč s příslušenstvím z titulu nepovoleného debetního zůstatku na jejím osobním účtu. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, and , Anonymizováno, , a.s., dne 28. 1. 2015 smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu č. , č. účtu, a dne 29. 3. 2016 , spisová značkasmlouvu o kontokorentním úvěru formou možnosti povoleného přečerpání zůstatku na bankovním účtu do výše 10 000 Kč, úročeného roční úrokovou sazbou ve výši 18 %. Úvěruschopnost žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně posouzena na základě informací získaných od žalované, ověřených pravidelnými měsíčními příjmy a výdaji na běžném účtu žalované a lustrací osoby žalované v registrech SOLUS, CCB a ISIR. Přesto však žalovaná porušila ustanovení všeobecných obchodních podmínek tím, že na jejím účtu byl evidován nepovolený debetní zůstatek překračující limit kontokorentu a právní předchůdkyně žalobkyně proto ke dni 3. 9. 2020 od smlouvy odstoupila a zároveň žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 20 117,83 Kč. Tento dluh žalovaná ani přes výzvy nezaplatila a na pohledávku žalobkyně uhradila dne 16. 10. 2020 pouze částku 375 Kč, která byla započtena na jistinu. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena dne 26. 10. 2020 na žalobkyni.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popř. s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Ze smlouvy o běžném účtu soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, and , Anonymizováno, , a.s. (dále jen „právní předchůdkyní žalobkyně“) a žalovanou byla dne 28. 1. 2015 uzavřena smlouva o zřízení a vedení běžného účtu u právní předchůdkyní žalobkyně, jejíž nedílnou součástí byly i Všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyní žalobkyně, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalované zřídila a vedla účet č. , č. účtu, .4. Ze smlouvy o poskytnutí kontokorentního úvěru soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dále dne 29. 3. 2016 uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované neúčelový spotřebitelský kontokorentní úvěr formou možnosti přečerpání zůstatku na bankovním účtu žalované až do výše 10 000 Kč na dobu neurčitou. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v poslední den jednoměsíční výpovědní lhůty sjednané v případě výpovědi žalované a dvouměsíční výpovědní lhůty, sjednané v případě výpovědi právní předchůdkyně žalobkyně. Výše úrokové sazby byla sjednána 18 % ročně. Splácení úvěru se přitom uskutečňovalo tím, jak žalovaná nakládala s prostředky na běžném účtu. Dle čl. 9.1 písm. b) a 10.1 písm. c) produktových podmínek byla žalovaná povinna na výzvu žalobkyně uhradit debetní zůstatek, který přesahuje poskytnutý úvěrový limit, následující den po jeho vzniku a úročený dle produktových podmínek úrokovou sazbou ve výši 8,25 % ročně.5. Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, soud zjistil ke dni 31. 7. 2020 výši záporného konečného zůstatku 19 127,86 Kč a limit kontokorentu 10 000 Kč, ke dni 31. 8. 2020 výši záporného konečného zůstatku 20 117,83 Kč a limit kontokorentu 10 000 Kč a ke dni 30. 9. 2020 výši záporného konečného zůstatku 20 345,74 Kč a limit kontokorentu 10 000 Kč.6. Z výzvy právní předchůdkyně žalobkyně k úhradě dlužné částky po splatnosti ze dne 30. 6. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě nepovoleného debetního zůstatku ve výši, Anonymizováno, 7 788,30 Kč a nákladů ve výši 800 Kč ve lhůtě do 14. 8. 2020, jinak může být úvěr poskytnutý na základě smlouvy prohlášen za okamžitě splatný. Z následného odstoupení od smlouvy o vedení účtu a zesplatnění kontokorentního úvěru ze dne 1. 9. 2020 pak soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně s účinností ke dni 3. 9. 2020 do smluv odstoupila a zároveň vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky po splatnosti ve výši 20 117,83 Kč.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 12. 2021 soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. V oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 12. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu. Předžalobní upomínka ze dne 18. 5. 2023 byla žalované zaslána. , spisová značka8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2662 o. z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).11. Soud má z žalobkyní předložené úvěrové smlouvy za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Úvěruschopnost žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně řádně posouzena. Na základě úvěrové smlouvy byl žalované poskytnut úvěr s úvěrovým limitem ve výši 10 000 Kč vedený na účtu. Žalovaná úvěr čerpala a zavázala se jej splatit řádně a včas způsobem uvedeným ve smlouvě, a to i s úrokem z úvěru sjednaným v souladu s ustanovením § 2395 o. z. Žalovaná porušila smluvní podmínky tím, že překročila povolený limit kontokorentu a právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se smluvními podmínkami vyzvala žalovanou k úhradě nepovoleného debetního zůstatku ke dni 3. 9. 2020 ve výši 20 117,83 Kč. Žalobkyni dále vznikl ode dne následujícího nárok na úrok z poskytnutých peněžních prostředků ve sjednané výši 8,25 % ročně a za dobu od 1. 11. 2020 do zaplacení nárok na úrok z prodlení ve smyslu ustanovením § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, kdy žalobkyně svá tvrzení řádně doložila důkazy a žalovaná skutečnosti tvrzené žalobkyní nijak nevyvrátila, soud žalobkyni přiznal jí požadovaný nárok a žalobě vyhověl v plném, rozsahu.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 742,83 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud dále konstatuje, že návrh žalobkyně na vydání elektronického platebního rozkazu naplňuje kritéria formulářové žaloby vymezená nálezem Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012 sp. zn. I. ÚS 3923/11 a tedy rovněž kritéria stanovená v § 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, neboť tento návrh je využitelný pro uplatnění nároků žalobkyně v typově obdobných případech, kdy postačuje jen zaměnit v něm uvedené číselné údaje. Opakovanost používaného vzoru a četnost podávání takovéhoto typového návrhu u Okresního soudu v Hodoníně je zd. soudu známa z jeho úřední činnosti.