4 C 297/2023-19 — Okresní soud v Hodoníně

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu uzavřené smlouvy o přepravě, na jejímž základě žalobkyně provedla pro žalovanou přepravu nákladu dne 20. 12. 2022 až 21. 12. 2022 s místem nakládky [obec] a místem vykládky [obec] dle přepravního příkazu č. Obj224741517 a následně vystavila fakturu [číslo] splatnou dne 1. 3. 2023. Žalovaná dlužnou částku neuhradila. 2. Žalovaná se přes výzvu soudu nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Žalobkyně pro žalovanou provedla přepravu ve dnech od 20. 12. 2022 do 21. 12. 2022 z místa nakládky [obec] do dohodnutého místa vykládky [obec] a doručení nákladu bylo potvrzeno přebírající firmou [právnická osoba] (CMR list a dodací list ze dne 20. 12. 2022). Žalobkyně žalované vyúčtovala uvedenou přepravu v ceně 484 EUR fakturou [číslo] splatnou dne 1. 3. 2023 (předmětná faktura). Předžalobní upomínka ze dne 2. 6. 2023 byla žalované dle podací stvrzenky odeslána dne 5. 6. 2023. 4. Podle § 2555 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné. 5. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní jako dopravcem a žalovanou byla uzavřena ve smyslu ustanovení § 2555o. z., smlouva o přepravě, na jejímž základě provedla žalobkyně přepravu nákladu do místa určení, kterou vyúčtovala žalované fakturou splatnou dne 1. 3. 2023. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované cenu přepravy a rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 33/2010 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti faktury. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 6. Rovněž soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky 1 200 Kč, jakožto náhrady nákladů spojených s vymáháním pohledávky, na níž žalobkyni vznikl nárok v souladu s ustanovením § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 668,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 484 EUR sestávající z částky 1 580 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 790 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 850 Kč ve výši 1 018,50 Kč.