6 C 171/2024-21 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 7 125 Kč, částky 8 035 Kč a částky 5 370 Kč s příslušenstvím s tím, že žalované částky představují co do částky 6 825 Kč, co do částky 7 735 Kč a co do částky 5 070 Kč příspěvek placený vlastníkem, popř. provozovatelem vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, k jehož zaplacení je žalovaný povinen, neboť v období od 22.4.2022 do 24.5.2023 bylo jeho vozidlo registrační značky , SPZ, (dále také jen „dotčené vozidlo“), vedeno v registru vozidel a nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti. Společně s příspěvkem požadovala žalobkyně zaplacení poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v celkové výši 900 Kč. Žalobkyně zároveň s ohledem na prodlení žalovaného požadovala rovněž zaplacení úroku z prodlení vždy ode dne následujícího po dni splatnosti příspěvku.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že dopisem ze dne 22.9.2022 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku ve výši 6 825 Kč a nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč, a to do 60 dnů od doručení této výzvy. Údaje o období a vozidlu, kterého se výzva týká, jsou v dopise uvedeny shodně se žalobou (od 22.4.2022 do 4.8.2022), přičemž z výzvy je patrné, že dotčené vozidlo patří do kategorie s objemem válců od 1850 do 2500 cm3. K uhrazení dlužného příspěvku a nákladů na jeho uplatnění byl žalovaný rovněž vyzván též předžalobní výzvou ze dne 26.2.2024.5. Dále soud z předložených listinných důkazů zjistil, že dopisem ze dne 19.1.2023 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku ve výši 7 735 Kč a nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč, a to do 60 dnů od doručení této výzvy. Údaje o období a vozidlu, kterého se výzva týká, jsou v dopise uvedeny shodně se žalobou (od 5.8. 2022 do 1.12. 2022), přičemž z výzvy je patrné, že dotčené vozidlo patří do kategorie s objemem válců od 1850 do 2500 cm3. K uhrazení dlužného příspěvku a nákladů na jeho uplatnění byl žalovaný rovněž vyzván též předžalobní výzvou ze dne 26.2.2024.6. Taktéž soud z předložených listinných důkazů zjistil, že dopisem ze dne 9.5. 2023 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku ve výši 5 070 Kč a nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč, a to do 60 dnů od doručení této výzvy. Údaje o období a vozidlu, kterého se výzva týká, jsou v dopise uvedeny shodně se žalobou (od 2.12.2022 do 17.2.2023), přičemž z výzvy je patrné, že dotčené vozidlo patří do kategorie s objemem válců od 1850 do 2500 cm3. K uhrazení dlužného příspěvku a nákladů na jeho uplatnění byl žalovaný rovněž vyzván též předžalobní výzvou ze dne 26.2.2024.7. Soud tedy má předloženými listinami za prokázané, že žalovaný porušil povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla: „(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené“. Žalovaný tuto povinnost nesplnil, jelikož v žalobě vymezeném období neměl k dotčenému vozidlu, jehož je vlastníkem, v rozporu s citovaným ustanovením sjednáno pojištění odpovědnosti.8. V důsledku porušení shora uvedené povinnosti žalovanému vznikla povinnost žalobkyni uhradit příspěvek za nepojištěné vozidlo, a to na základě § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla: „(1) Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.“ Způsob výpočtu tohoto příspěvku určuje § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanovící, že „(3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.“ Ustanovení § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla pak ohledně výše denní sazby uvádí tolik, že „(5) Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.“ Předmětnou vyhláškou je vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., přičemž dotčené vozidlo spadá do kategorie uvedené v § 2 odst. 1 písm. h) a vztahuje se na něj sazba 65 Kč denně. Jelikož k vozidlu žalovaného nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti po dobu celkem , hodnota, dnů, činí výše příspěvku, který je žalovaný povinen žalobkyni uhradit, celkem 19 630 Kč.9. Kromě samotného příspěvku vzniklo žalobkyni vůči žalovanému rovněž právo požadovat náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek za shora specifikované období ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč), a to na základě § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla: „(4) Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Výše těchto nákladů je opět určena vyhláškou č. 205/1999 Sb., dle jejíhož § 2a „Výše nákladů , právnická osoba, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.“10. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky je opodstatněn rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, který je požadován v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, může požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tento úrok pak žalobkyně požadovala od 7.12.2022, od 5.4.2023 a od 24.7.2023 v zákonné výši.11. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu.12. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Ty sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 822 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokáta poskytování právních služeb (advokátní tarif). Advokát učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 300 Kč a dále advokátovi podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z výše uvedených úkonů. Celkem náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 2 274 Kč.