20 C 54/2025-40 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení A) částky 11 724 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 16 046,79 Kč a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 724 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, a to z titulu Smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 19. 8. 2007, kterou uzavřela předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, s žalovaným a na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 9 000 Kč a žalovaný se zavázal, že předmětnou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 264 Kč předchůdkyni vrátí v 53týdenních splátkách po 288 Kč. Žalovaný uhradil 3 540 Kč. Dále žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení B) částky 5 516 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 7 847,37 Kč a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 516 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, a to z titulu Smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 28. 5. 2007, kterou uzavřela předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, s žalovaným, na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 6 000 Kč a žalovaný se zavázal, že předmětnou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4 176 Kč předchůdkyni vrátí v 53týdenních splátkách po 192 Kč. Žalovaný uhradil 4 660 Kč. Zbývající část žalovaný ani na základě výzvy neuhradil, a proto se domáhá zaplacení částky 17 240 Kč s příslušenstvím soudní cestou.2. Žalovaný byl po celou dobu řízení nečinný. Soud nařídil jednání, na kterém provedl dokazování listinami, které ke svým tvrzením předložila žalobkyně, a z nich zjistil následující skutečnosti.3. Ze Smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 28. 5. 2007 soud zjistil, že předmětná smlouva je podepsána zástupcem , právnická osoba, a žalovaným. Ze smlouvy bylo zjištěno, že žalovanému byla vyplacena ze strany předchůdce žalobkyně částka 6 000 Kč v hotovosti, s tím, že žalovaný měl mimo tuto částku zaplatit částku 4 176 Kč představující souhrnný poplatek, a to v 53 týdenních splátkách po 192 Kč. RPSN činila 206,8 %.4. Ze Smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 19. 8. 2007 soud zjistil, že předmětná smlouva je podepsána zástupcem , právnická osoba, a žalovaným. Ze smlouvy bylo zjištěno, že žalovanému byla vyplacena ze strany předchůdce žalobkyně částka 9 000 Kč v hotovosti, s tím, že žalovaný měl mimo tuto částku zaplatit částku 6 264 Kč představující souhrnný poplatek, a to v 53týdenních splátkách po 288 Kč. RPSN činila 206,8 %.5. Z přehledu tabulky k půjčce č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný uhradil celkovou částku 3 540 Kč, když tři platby proběhly hned v září 2007, v celkové částce 1 440 Kč, dále jedna platba v říjnu 2007 ve výši 300 Kč a poslední až v roce 2014 ve výši 1 800 Kč.6. Z přehledu tabulky k půjčce č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný uhradil celkovou částku 4 660 Kč, když první dva měsíce platil řádně (s jednou prodlevou) a následně již zaplatil jen v říjnu 2007 částku 200 Kč a poslední až v roce 2014 ve výši 1 200 Kč.7. Z předžalobní upomínky ze dne 20. 8. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k uhrazení dlužné částky, když upomínka byla odeslána téhož dne, jak bylo zjištěno z podacího lístku.8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, , včetně seznamu postoupených pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že tvrzená pohledávka byla postoupena na současnou žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován, když současně byl vyzván k uhrazení dlužné částky do 10 dnů od doručení. Oznámení s výzvou bylo odesláno dne , datum, . Ve smyslu výše uvedeného došlo k postoupení pohledávky podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, „dále jen o.z.“ na současnou žalobkyni.9. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013, dále je „obč.z.“, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.10. Podle § 3 odst. 1 obč. zák, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.11. Podle § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.12. Podle § 37 odst. 1 obč. zák., právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.13. Žaloba je zčásti důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsaly smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 a násl. zák. obč. zák., které však nebyly uzavřeny platně (viz níže). Předmětné smlouvy uzavíral žalovaný v postavení spotřebitele a právní předchůdce žalobkyně v postavení podnikatele.14. Obsahem smlouvy byl závazek žalovaného uhradit poskytnutou částku společně se „souhrnným poplatkem“, který nebyl nijak specifikován, ale dle obsahu smlouvy se jednalo o kapitalizované úroky z prodlení. Výše těchto úroků však byla nepřiměřená a svou výší zjevně odporovala dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než desetinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru, když v roce 2007 se úroková sazba u úvěrů pohybovala kolem 12% ročně (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007). Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003), tedy toto ustanovení smlouvy je absolutně neplatné.15. Je také potřeba zdůraznit, že ustanovení o souhrnném poplatku je neplatné také ve smyslu § 37 obč. zák., tedy pro jeho neurčitost. Ujednání o souhrnném poplatku, který plnil skrytou funkci úroků, není ve smyslu § 41 obč. zák. oddělitelným od zbytku smlouvy, neboť smlouva byla uzavřena jako úvěr a byla tedy z pohledu právního předchůdce žalobce uzavřena za účelem získání zisku. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně by smlouvy bez ujednání o souhrnném poplatku neuzavíral, takové ujednání tedy není oddělitelné od zbytku smluv, tedy smlouvy jsou absolutně neplatné.16. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. , kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla ze strany předchůdkyně žalobkyně zaplacena částka 9 000 Kč + 6 000 Kč, tj. 15 000 Kč a žalovaný z této částky uhradil 3 540 Kč + 4 660 Kč, tj. 8 200 Kč, jak uvedla sama žalobkyně a bylo prokázáno přehledem plateb. Žalovaná proto žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dluží částku 6 800 Kč.17. S ohledem na prodlení žalovaného soud současně vyhověl žalobě co do požadavku na zaplacení zákonných úroků z prodlení, a to ze souhrnné částky 6 800 Kč, tedy částky 1 340 Kč týkající se požadavku z tvrzené smlouvy ze dne 28. 5. 2007 a částky 5 460 Kč týkající se tvrzené smlouvy ze dne 19. 8. 2007, podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od 14. 11. 2023, když bylo prokázáno, že žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván až dopisem ze dne 29. 9. 2023, který byl odeslán dne 27. 10. 2023, tedy dle zákonné fikce (srov. § 573 o.z.) se má za to, že výzva byla doručena dne 1. 11. 2023, tedy od 14. 11. 2023 se žalovaný dostal do prodlení, když sama žalobkyně mu poskytla lhůtu k plnění v délce 10 dnů od doručení výzvy.18. Ve zbývajících požadavcích soud žalobu zamítnul, když se jednalo o požadavky vyplývající z absolutně neplatných smluv.19. O náhradě nákladů soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Ačkoliv to byl žalovaný, který měl ve věci větší úspěch, s ohledem na skutečnost, že mu žádné náklady nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.