20 C 6/2025-65 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 19 877 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že si jako spotřebitel u žalované přes internet objednala a zaplatila dne 18. 7. 2024 , Anonymizováno, , , Anonymizováno, za cenu 19 877 Kč. Objednávka byla vedena pod číslem , hodnota, . Žalobkyni bylo zboží po značném zpoždění doručeno dne 6. 8. 2024, když však ještě týž dne žalobkyně odstoupila od smlouvy a zboží žalované vrátila, když , Anonymizováno, byl značně poškozený, avšak do dnešního dne žalovaná nevrátila žalobkyni cenu kupní cenu. Žalovaná byla vyzvána k vrácení kupní ceny i předžalobní výzvou, ale ani na tuto výzvu částku nevrátila.2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala s tím, že není ve věci aktivně legitimována, neboť dluh zanikl vrácením peněz žalobkyni z titulu reklamace platby (tzv. chargeback). Současně poukázala, že ke dni 21. 10. 2024 bylo vůči ní zahájeno insolvenční řízení.3. Soud ve věci nařídil jednání, na které se žalovaná bez omluvy nedostavila a na tomto jednání soud provedl důkazy, které ke svým tvrzením předložila žalobkyně, když žalovaná byla v tomto směru nečinná a z takto provedených důkazů, soud zjistil níže uvedené skutečnosti.4. Žalobkyně dne 18. 7. 2024 učinila u žalované, prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, , objednávku č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo dodání mobilního telefonu , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . K této objednávce byla vystavena faktura č. , hodnota, , s datem splatnosti 9. 8. 2024, kde současně bylo uvedeno, že kupní cena bude uhrazena převodem a celková cena ve výši 19 877 Kč.5. Potvrzení objednávky ze strany žalované bylo učiněno v e-mailu ze dne 18. 7. 2024, odeslaném z domény , Anonymizováno, . Jeho přílohou byl Reklamační řád a Všeobecné obchodní podmínky. Zaplacení platby soud zjistil z „potvrzení o platbě“ ze dne 18. 7. 2024, když přijetí platby bylo také potvrzeno ze strany žalované emailem ze dne 18. 7. 20246. Následně byla žalobkyně vyzvána k ohodnocení obchodu a současně soud zjistil, že se žalobkyně obrátila na , právnická osoba, .7. Emailem ze dne 4. 10. 2024 žalovaná informovala žalobkyni, že ji nemůže vrátku proplatit a jako náhradu vyexpedovali větší množství zboží, které si žalobkyně neobjednala a dle jejího tvrzení ani nepřevzala. Když následně emailem ze dne 9. 10. 2024 byla žalobkyně informována, že společnost zanikla.8. Žalovaná zboží odeslala dne 5. 8. 2024, když žalobkyně dne 6. 8. 2024 zásilku převzala a rovnou ji zasílá zpět, jak soud zjistil z vratky PPL ze dne 6. 8. 2024.9. Z výpisu z aplikace , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobkyně zadala vratku, jejímž předmětem bylo dodané zboží od žalované. Z komunikace mezi , Anonymizováno, a žalobkyní soud zjistil, že strany mezi sebou komunikovaly o vrácení peněz, když ze strany prodávající bylo přislíbeno, že se ozve, jak byla reklamace vyřízena, když následně uvedla, že peníze budou vráceny do 3. 9. 2024.10. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 1. 10. 2024, když stejného dne byla výzva odeslána do datové schránky žalované.11. Z provedené lustrace v ISZR týkající se žalované soud ověřil, že její živnostenské oprávnění zaniklo k , datum, . Soud současně ověřil, že ke dni jeho rozhodování nebylo dosud rozhodnuto o insolvenčním návrhu žalované ze dne , datum, vedeném u , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, , spisová značka, . Jelikož v době rozhodování soudu nebyl zjištěn úpadek žalované, neexistovaly zde překážky pro rozhodnutí soudu v této věci.12. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), konkrétně z ustanovení upravujících kupní smlouvu podle § 2079 a násl. a tzv. spotřebitelské smlouvy, uzavírané distančním způsobem podle § 1810 a násl.13. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.14. Podle § 1829 odst. 1 o. z., spotřebitel může odstoupit od smlouvy uzavřené distančním způsobem nebo od smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory ve lhůtě čtrnácti dnů. Není-li dále stanoveno jinak, končí lhůta uplynutím čtrnácti dnů ode dne uzavření smlouvy. Podle odst. 2 věta první, je-li předmětem závazku koupě zboží, končí lhůta uplynutím čtrnácti dnů ode dne, kdy spotřebitel nebo jím určená třetí osoba odlišná od dopravce převezeme zboží.15. Podle § 1830 odst. 1 o. z., spotřebitel může odstoupit od smlouvy jakýmkoli jednoznačným prohlášením učiněným vůči podnikateli. Podle § 1831 odst. 1 o. z., odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, zašle nebo předá podnikateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, zboží, které od něho obdržel, ledaže mu podnikatel nabídl, že si zboží sám vyzvedne. Lhůta je zachována, pokud spotřebitel odešle zboží před jejím uplynutím.16. Podle § 1832 odst. 1 o. z., odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, vrátí mu podnikatel bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, stejným způsobem. Podnikatel vrátí spotřebiteli přijaté peněžení prostředky jiným způsobem jen tehdy, pokud s tím spotřebitel souhlasil a pokud mu tím nevzniknou další náklady.17. Podle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Soud má na základě provedeného dokazování za prokázané, že účastníci řízení uzavřeli v souladu s § 2079 a násl. ve spojení s § 1810 a násl. o. z. kupní smlouvu distančním způsobem, na jejímž základě se žalovaná jakožto prodávající zavázala dodat žalobkyni jakožto kupující zboží, a to , Anonymizováno, a žalobkyně se zavázala za toto zboží zaplatit dohodnutou kupní cenu ve výši 19 877 Kč. Žalobkyně vystupovala jako spotřebitel a žalovaná jako podnikající fyzická osoba. Dne 6. 8. 2024 bylo zboží žalobkyni dodána a ona ho obratem téhož dne odeslala zpět žalované a současně téhož dne v souladu s § 1829 odst. 2 věta první o.z. od smlouvy odstoupila a v souladu s § 1831 odst. 1 o. z. žalované vrátila předmětné zboží. Tímto okamžikem vznikla žalované povinnost dle § 1832 odst. 1 o. z. vrátit žalobkyni nejpozději do 14 dnů od odstoupení od smlouvy finanční prostředky, které od ní přijala, tj. uhrazenou kupní cenu. Žalovaná však toto doposud neučinila, ačkoliv žalobkyni opakovaně ujišťovala, že peníze vrátí.19. Co se týká jednání žalované, která se snažila věc napravit tak, že žalobkyni zaslala věci, které si žalobkyně neobjednala, pak toto je jednání, které jde k tíži žalované a nelze bez jakékoliv dohody s žalobkyní, zaslat žalobkyni náhradní plnění, se kterým žalobkyně nesouhlasila, tedy jakákoliv obrana ze strany žalované v této věci je lichá.20. Žalovaná v průběhu řízení neoznačila ani nepředložila žádný důkaz ohledně vrácení peněžních prostředků žalobkyni, k jednání soudu nedostavila, a tedy ani nemohla být poučena dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění svých tvrzení o tom, že kupní cena byla žalobkyni vrácena, a to buď přímo anebo prostřednictvím banky tzv. chargebackem.21. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaná neuhradila dlužnou částku odpovídající uhrazené kupní ceně ve lhůtě splatnosti, tedy se dostala uplynutím čtrnácti dnů ode dne odstoupení od smlouvy do prodlení, a proto žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z přisouzené částky 19 877Kč, když úrok z prodlení byl požadován od 27. 8. 2024, tedy od data pozdějšího, než kdy vzniklo prodlení žalované (21. 8. 2024), a proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, sestávající z částky 1 900 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 vyhlášky (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, žaloby, vyjádření k odporu žalované a účast na jednání dne 11. 6. 2025), tj. 9 500 Kč včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč za úkony učiněné do 31. 12. 2024 a dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. za úkony učiněné po 1. 1. 2025, tj. celkem 1 800 Kč. Současně soud přiznal náklady spočívající v cestovném na trase , adresa, a zpět ve dne 11. 6. 2025 v částce 857 Kč, když tyto náklady byly doloženy jízdenkami a souč