22 C 244/2024-59 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném vyklizení nemovité věci - pozemku parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, , evidovaného na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrálního pracoviště , adresa, (dále také jen „nemovitost“). Z podané žaloby především vyplynulo, že žalobkyně je výlučným vlastníkem nemovitosti a také pozemku parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (o jejich vyklizení nicméně podanou žalobou neusiluje). Dále žalobkyně v žalobě uvedla, že s žalovanými tvořili družský vztah, který se však ke konci roku 2020 rozpadl. Od tohoto družského poměru odvozoval žalovaný užívání nemovitosti, avšak po rozchodu odmítl nemovitost vyklidit, ačkoli jej k tomu žalobkyně opakovaně vyzývala, a dokonce se s ním (neúspěšně) pokoušela i dohodnout na podmínkách, za nichž nemovitost vyklidí. K tomu však dosud nedošlo, a tak žalobkyni nezbylo než podat tuto žalobu.2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě sice nijak nerozporoval výlučné vlastnictví žalobkyně k nemovitosti, ale popíral, že by družský poměr mezi nimi skončil. Právo nemovitost užívat pro svou osobu odvozoval též od skutečnosti, že žalobkyni v nemovitosti vypomáhal finančně i vlastní prací. Do dokončení, úprav a údržby nemovitosti tak investoval nemalé finanční částky, aniž by k nemovitosti adekvátně nabyl jakýkoli (spoluvlastnický podíl). Rovněž přispívá na chod domácnosti. V současné době má navíc vážné zdravotní problémy, které mu brání jak v závislé, tak v samostatné výdělečné činnosti. Nemá zajištěné jiné bydlení a ani nedisponuje takovým finančním obnosem, aby si ho mohl zajistit.3. Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalobkyně je výlučným vlastníkem nemovitosti (což ostatně žalovaný ani nerozporoval). Žalobkyně žalovaného vyzvala k vyklizení nemovitosti dopisem ze dne 22. 3. 2021 (podaným k poštovní přepravě dne 26. 3. 2021 a doručeným žalovanému dne 3. 4. 2021), a to ve lhůtě do konce května 2021. Součástí tohoto dopisu byla též výzva, aby se žalovaný podílel na úhradě nákladů spojených s užíváním nemovitosti, a to ve výši 5 000 Kč měsíčně. Jako určitou formu kompenzace nabídla žalobkyně žalovanému, že mu pro případ smírného vyřešení celé záležitosti zaplatí 300 000 Kč na zařízení nového bydlení. Dále soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně vypracovala návrh dohody o narovnání mezi účastníky, na jejímž základě měl žalovaný nemovitosti vyklidit a odhlásit si odtud trvalé bydliště a žalobkyně mu měla vyplatit z titulu vypořádání veškerých právních vztahů mezi nimi částku 1 300 000 Kč. Provedené dokazování však nebylo s to prokázat, že tento návrh dohody o narovnání žalobkyně žalovanému též předložila.4. Co se týče družského poměru mezi účastníky (zejména pokud jde o jeho existenci či dobu trvání, eventuelně příčiny rozchodu účastníků), provedl soud důkaz účastnickými výpověďmi žalobkyně a žalovaného a rovněž výslech svědka , adresa, .5. Žalobkyně nejprve vysvětlila, že před započetím družského poměru s žalovaným byla vdaná. S bývalým manželem se sice rozvedla až v červnu 1993, avšak již v únoru 1993 se jí a žalovanému narodila společná dcera. Řízení o vypořádání společného jmění manželů mezi žalobkyní a jejím bývalým manželem probíhalo od roku 1996 do roku 2004 a na základě pravomocného rozsudku byla žalobkyně povinna vyplatit bývalému manželovi cca 400 000 Kč, převzít půjčku ve výši 160 000 Kč a vrátit 130 000 Kč za nesplnění podmínek bezúročné půjčky. Za tímto účelem si žalobkyně vzala hypotéku ve výši 365 000 Kč a na tuto hypotéku jí ručila kamarádka, protože žalovaný v té době nepracoval. V roce 1993 a kolem roku 2000 sice žalovaný získal větší finanční prostředky z prodeje nemovitosti ve svém výlučném vlastnictví, avšak ty použil pouze pro svou potřebu nebo pro své podnikání. Žalobkyně v minulosti žalovaného vyzvala, aby sepsal všechny položky, na nichž se finančně nebo svépomocí podílel, ale to žalovaný nikdy neudělal; žalobkyně si pamatovala jen to, že žalovaný vykopal odpad ve sklepě, zařizoval revize elektřiny a plynu, upravil vjezd do domu, vybudoval zídky a terasu a také instaloval obklady, které se ale musely později předělat. Společně podle jejího tvrzení pořídili kuchyňskou linku a nábytek do ložnice a obývacího pokoje. Co se týče trvání družského poměru, žalobkyně trvala na tom, že vztah skončil v roce 2021, kdy ji žalovaný vyzval, aby se odstěhovala ze společné ložnice; od té doby žalobkyně obývá jeden pokoj v patře. Vztahy však byly rozvrácené již dlouho předtím, a to nejen proto, že žalovaný vedl od roku 2014 jiný vztah, ale také proto, že mezi účastníky panovaly rozpory ohledně finančních záležitostí. Tak například žalovaný nijak nepřispíval na studium (společné) dcery (všechny náklady nesla žalobkyně) a od března 2024 navíc přispíval jen nepravidelně na náklady spojené s provozem nemovitosti (které činí něco přes 6 000 Kč měsíčně) a žalobkyně za žalovaného platila služby mobilního operátora. Ačkoli žalovaný tvrdí, že nemůže pracovat, má příjmy z jiné činnosti, například vyrábí kryty na bazény na dílně v , adresa, nebo dováží auta ze zahraničí. Dalším důvodem rozporů účastníků byly vztahy žalovaného jak ke společné dceři, tak k synovi žalobkyně z jejího prvního manželství, který s nimi v nemovitosti bydlí. Od roku 2021 přibylo vyhrožování ze strany žalovaného v podobě vulgarismů a výhružek, že podpálí dům nebo že žalobkyni „zlikviduje“. Žalobkyně konečně připustila, že s žalovaným jela v roce 2021 a 2022 na dovolenou, avšak trvala na tom, že jejich vztah už neexistoval a že si vše platili napůl.6. Žalovaný v rámci své účastnické výpovědi připustil, že družský poměr mezi ním a žalobkyní skončil v září roku 2022 po návratu z dovolené; vztahy účastníků nebyly ani předtím bezproblémové, ale žalovaný si dal za cíl vztah zachránit, což se ale nepodařilo. Vyslovil domněnku, že žalobkyně v březnu roku 2021 navštívila advokáta právě proto, aby jejich vztah ukončila, ten však přesto ještě nějakou dobu pokračoval. Nerozporoval ani to, že v minulosti měl jiný vztah, který však ukončil, a ještě 5 let poté vztah s žalobkyní fungoval. Současně ale připustil i to, že žalobkyni vyzval k odstěhování se z ložnice, když se jejich vztahy zhoršily, například v důsledku neochoty žalobkyně jezdit na dovolenou pouze s žalovaným a nikoli s dalšími členy její rodiny. Dále z výpovědi žalovaného vyplynulo, že s žalobkyní neuzavřel žádnou dohodu o užívání její nemovitosti. Nepodařilo se mu docílit ani uzavření dohody, která by měla za následek jeho majetkovou zainteresovanost na nemovitosti jako kompenzaci za jím provedené investice (včetně úhrady dluhu žalobkyně ve výši 130 000 Kč za nesplnění podmínek bezúročné půjčky) a vlastní činnost. Na náklady spojené s provozem nemovitosti žalobkyni sice přispíval, ale postupně usiloval o snížení svého příspěvku, protože nesouhlasil s pravidelnými platbami tak, jak je požadovala žalobkyně, neboť mu nepřipadaly adekvátní tomu, jak zajišťovala chod domácnosti, a naopak od ní požadoval týdenní vyúčtování, které zase odmítla ona; v tuto chvíli přispívá žalobkyni 3 000 až 4 000 Kč měsíčně. Trval na tom, že v nemovitosti, která původně byla dle jeho názoru neobyvatelná, prováděl svépomocí různé práce (vykopal a vyvezl sklepy a zabetonoval je, natíral okna, provedl podlahy v patrech) a uskutečnil větší investice, ty ale nebyl schopen přesně vyčíslit s výjimkou investice z jeho stavebního spoření ve výši cca 200 000 Kč. Co se týče vztahů s rodinnými příslušníky, přiznal žalovaný, že má špatný vztah s mladším synem od žalobkyně, který před cca 12 lety vyvrcholil jejich fyzickou potyčkou. Odmítl však nařčení, že by byl vůči společné dceři majetnický. Stran svých příjmů uvedl, že pobírá invalidní důchod ve výši 9 200 Kč měsíčně, protože nemůže soustavně pracovat; nepravidelně si ovšem je schopen přivydělat cca 5 000 až 10 000 Kč měsíčně. Konečně vysvětlil, že nabídku žalobkyně na finanční kompenzaci ve výši 300 000 Kč skutečně v roce 2021 odmítl, avšak dohodu o narovnání, v níž tato částka byla zvýšena na 1 300 000 Kč, viděl poprvé až v souvislosti s tímto řízením, nicméně s ohledem na vzrůstající cenu nemovitostí by si jako adekvátní představoval částku alespoň o 100 000 Kč vyšší.7. Svědek , jméno FO, (syn žalobkyně) vypověděl, že vztah mezi žalovaným a jeho matkou nefunguje již roky, dokonce se kvůli žalovanému rozhádala celá rodina, včetně jeho vlastní dcery. Nemovitost, v níž svědek také bydlí, popsal jako dvojgenerační rodinný dům s garáží, pracovnou, technickou místností a spíží v přízemí, obývacím pokojem, kuchyní a ložnicí (kterou obývá žalovaný) v prvním patře, a třemi pokoji, koupelnou a WC ve druhém patře (které obývá svědkova rodina s tím, že využívají kuchyni v prvním patře). Svědek potvrdil, že žalovaný stále v nemovitosti přebývá; vytýkal mu, že po celém domě se bez ladu a skladu nachází jeho věci a že žalovaný jimi doslova zaneřádil sklep, garáž a zahradu. Nemovitost si tímto způsobem přivlastňuje, i když není jejím maj