4 C 142/2025-57 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím s tím, že společnost , právnická osoba, se žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru, ale tuto není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalované částku 20 000 Kč platbách 3 000 Kč dne 6. 7. 2023, 3 000 Kč dne 10. 7. 2023, 14 000 Kč dne 19. 7. 2023, a to převodem na bankovní účet žalované. Žalovaná se tak na úkor původního věřitele bez spravedlivého důvodu obohatila a je povinna žalobkyni zaplatit částku 20 000 Kč s úrokem za prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 6. 1. 2025 do zaplacení. Pohledávka byla postoupena na společnost , právnická osoba, . a následně na žalobkyni.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Z provedeného dokazování soud zjistil, že společnost , právnická osoba, zaslala na účet číslo , č. účtu, dne 19. 7. 2023 částku 4 000 Kč, dne 6. 7. 2023 Částku 3 000 Kč, dne 10. 7. 2023 částku 3 000 Kč, dne 19. 7. 2023 částku 3 000 Kč a dne 19. 7. 2023 částku 7 000 Kč (potvrzení o provedené platbě). Účet uvedeného čísla byl evidován do 20. 8. 2024 na žalovanou (přípis ČSOB ze dne 28. 8. 2025). Žalobkyně dále soudu předložila smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024 uzavřenou mezi , právnická osoba, a , právnická osoba, ., která obsahuje přílohu číslo 1: seznam pohledávek, v níž jsou pohledávky specifikovány údaji, z nichž žádným způsobem nelze zjistit, která z těchto pohledávek se týká žalované, např. ID of Loan 1042556, Transaction Mapping BABEKUPU, Issue Date 2020-10-11, 479 Delay, 21 175,11 CZK Open debt (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024 a přílohy). Žalobkyně dále předložila druhou smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou mezi , právnická osoba, . a žalobkyní ze dne 10. 12. 2024, jejíž součástí je příloha číslo 1: seznam postupovaných pohledávek, která je totožná s předchozí přílohou číslo 1 k předchozí smlouvě o postoupení pohledávek; a taktéž z ní nelze žádným způsobem určit, která pohledávka se týká žalované (smlouva o postoupení pohledávek ze dne ze dne 10. 12. 2024 s přílohou). Žalobkyně dále předložila seznam, v němž jsou údaje typu: číslo, jméno, příjmení, rodné číslo, VS, který sice obsahuje údaje o žalované, ale z ničeho nebylo zjištěno, že se týká smluv o postoupení pohledávek, když samotné smlouvy o postoupení pohledávek obsahují své vlastní přílohy – seznamy pohledávek, a když ze samotné velikosti tohoto seznamu je zřejmé, že jmenný seznam obsahuje mnohem méně pohledávek než přílohy ke smlouvám (seznam). Soud má za to, že tyto 2 dokumenty spolu nekorespondují a nebylo tak prokázáno, že by se postoupení pohledávek týkalo i pohledávky vůči žalované. K výzvě soudu žalobkyně odkázala pouze na jmenný seznam, nijak nevysvětlila rozpor se seznamy, které jsou přílohami smluv o postoupení pohledávek. K jednání soudu se žalobkyně nedostavila a nevyužila tak svého práva na poučení dle § 118a o.s.ř. Skutečnost, že konkrétní pohledávka vůči žalované byla skutečně postoupena, nebyla prokázána ani oznámením o postoupení pohledávky ze dne 26. 12. 2024, neboť zde sice byly údaje o dvojím postoupení, ale týkaly se neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy č. , hodnota, a částky 56 586,20 Kč (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 12. 2024). Úvěrovou smlouvu přitom žalobkyně nedoložila a tvrdila, že jednání o uzavření úvěrové smlouvy pouze probíhala, nikoliv že byla skutečně uzavřena. Dále provedený důkaz, a to výpis z účtu žalované, který soudu zaslala ČSOB, soud nehodnotil, neboť s ohledem na shora uvedené se stal nepotřebným.4. Na základě shora uvedeného skutkového zjištění dospěl soud k závěru, že společnost , právnická osoba, žalované poskytla celkem částku 20 000 Kč na její účet, nebylo však prokázáno, že by na základě smluv o postoupení pohledávek skutečně došlo k postoupení této konkrétní pohledávky za žalovanou na žalobkyni.5. Dle § 1879 občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“6. Vzhledem k tomu, že pohledávka za žalovanou je v tomto řízení vymáhána osobou odlišnou od osoby původního věřitele, soud se zabýval otázkou, zda je žalobkyně aktivně legitimována k podání žaloby, tj. zda je žalobkyně nositelkou subjektivního práva na zaplacení částky 20 000 Kč, jemuž odpovídá subjektivní povinnost žalované k úhradě této částky.7. Soud nemá za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla ve smyslu ustanovení § 1879 občanského zákoníku původním věřitelem , právnická osoba, postoupena společnosti , právnická osoba, ., a následně pak na žalobkyni. Pokud se jedná o smlouvy o postoupení pohledávek a listiny „Seznam pohledávek postupovaných na základě Smlouvy o postoupení pohledávek“, soudu nezbývá než konstatovat, že žalobkyně těmito listinami (ač k tomu byla soudem vyzvána) neprokázala nabytí pohledávky za žalovanou, když tato pohledávka není v samotné smlouvě ani přehledu postupovaných pohledávek žádným způsobem specifikována (není uvedeno číslo a datum uzavření smlouvy, nejsou zde uvedeny ani iniciály žalované). Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu přitom vyplývá, že podstatnými náležitostmi smlouvy o postoupení pohledávky jsou kromě označení jejích účastníků (postupitele a postupníka), identifikace postupované pohledávky, která musí obsahovat uvedení postupitelova dlužníka a popis pohledávky co do její výše a skutečností, na nichž se zakládá (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2006, sp. zn. 32 Cdo 523/2005). Přičemž určitost pohledávky je nezbytné vykládat tak, aby byla provedena identifikace takovým způsobem, že nebude zaměnitelná s jinou pohledávkou (rozsudek ze dne 6. 11. 2007, sp. zn. 21 Cdo 2964/2006 či usnesení ze dne 16. 8. 2012, sp. zn. 29 Cdo 1890/2011). Soudu tak nezbývá než uzavřít, že žalobkyně neprokázala svou aktivní legitimaci k vymáhání pohledávky za žalovanou, proto žalobu o zaplacení částky 20 000 Kč zamítl (výrok I.).8. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla se svou žalobou neúspěšná, na náhradu nákladů řízení by měla mít dle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo žalovaná. Žalované však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, a tudíž jí ani nemohla být přiznána jejich náhrada, a soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).