4 C 39/2025-79 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vypořádání společného jmění manželů (dále jen „SJM“). Uvedla, že manželství účastníků bylo rozvedeno bylo rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 16. 9. 2022, č. j. 5 C 168/2022-18, který nabyl právní moci dne 6. 10. 2022. Předmětem vypořádání žalobkyně učinila nemovité věci (pozemek parc. č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří – o výměře 566 m2, jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, , Anonymizováno, (rod. dům), která je na něm postavena, pozemek parc. č. , hodnota, – zahrada – o výměře 500 m2, pozemek parc. č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří - o výměře 138 m2, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e, (zem. stav), která je na něm postavena, pozemek parc. č. , Anonymizováno, – ostatní plocha – o výměře 40 m2, to vše zapsané na listu vlastnickém č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, vedeném u , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště , adresa, ), které manželé nabyli kupní smlouvou ze dne 22. 3. 2021. Kupní cena byla z části ve výši 2 352 000 Kč financována prostřednictvím úvěru poskytnutého , právnická osoba, . dle smlouvy ze dne 13. 8. 2020 a z části ve výši 20 000 Kč z vlastních prostředků. Úvěr nebyl manželi řádně a včas splácen, ale byl zaplacen otcem žalobkyně panem , jméno FO, , a to ve výši 2 523 795,78 Kč po rozvodu manželství dne 18. 10. 2022. Tím vznikl dluh obou manželů vůči , jméno FO, , který taktéž žádala manželka vypořádat.2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a po celou dobu řízení byl zcela nečinný.3. Mezi účastníky řízení tak nebyla nesporná tvrzení. Soud proto ve věci provedl dokazování, ze kterého zjistil následující skutkový stav.4. Podle rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 16. 9. 2022, č. j. 5 C 168/2022-18, který nabyl právní moci dne 6. 10. 2022, bylo manželství účastníků uzavřeno dne 6. 6. 2020 a rozvedeno dne 6. 10. 2022 (zjištěno z předmětného rozsudku).5. Manželé v průběhu manželství kupní smlouvou ze dne 22. 3. 2021 nabyli nemovitosti, a to pozemek parc. č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří – o výměře 566 m2, jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, (rod. dům), která je na něm postavena, pozemek parc. č. , hodnota, – zahrada – o výměře 500 m2, pozemek parc. č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří - o výměře 138 m2, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e, (zem. stav), která je na něm postavena, pozemek parc. č. , Anonymizováno, – ostatní plocha – o výměře 40 m2, to vše zapsané na listu vlastnickém č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, vedeném u , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště , adresa, – dále jen „předmětné nemovitosti“, do společného jmění manželů (zjištěno z kupní smlouvy ze dne 22. 3. 2021, dodatku číslo 1 ke kupní smlouvě ze dne 26. 3. 2021, výpis z katastru nemovitostí LV číslo , hodnota, ).6. Na zaplacení kupní ceny manželé čerpali úvěr od , právnická osoba, dle smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření a dodatku ke smlouvě o stavebním spoření a o zřízení účtu ze dne 13. 8. 2020 uzavřené mezi zástavním věřitelem a žalovaným, který byl zajištěn zástavní smlouvou původního vlastníka předmětných nemovitostí – zástavce , jméno FO, (smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitosti ze dne 10. 8. 2020, potvrzení o zániku pohledávky zajištěné zástavním právem ze dne 18. 10. 2022) a dále byl zajištěn zástavním právem k nemovitostem ve vlastnictví zástavce , jméno FO, , , adresa, , a to pozemkům p.č. st. , Anonymizováno, a p.č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, (smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitosti ze dne 10. 8. 2020, výpis z katastru nemovitostí LV číslo , hodnota, ). Dluh z této smlouvy zanikl dne 18. 10. 2022 splněním, když byl zaplacen zůstatek na účtu ve výši 2 523 795,78 Kč a zaniklo taktéž zástavní právo (potvrzení , právnická osoba, o zániku pohledávky zajištěné zástavním právem ze dne 18. 10. 2022, potvrzení , právnická osoba, ze dne 13. 7. 2022).7. Žalobkyně se pokusila s manželem dohodnout o vypořádání společného jmění manželů, ale bezúspěšně (předžalobní výzva ze dne 25. 7. 2024).8. Hodnota předmětných nemovitostí byla stanovena částkou ve výši 2 992 900 Kč (stanovení tržní ceny ze dne 29. 9. 2025 realitní kanceláří , právnická osoba, ). Tato stanovená hodnota odpovídá obvyklé tržní ceně, kdy byl realizován prodej nemovitostí v roce 2024 a to pozemků s rodinným domem, zahradou, stavbou bez č.p. a č.e. v částce 3 500 000 Kč (kupní smlouva ze dne 9. 1. 2024), a dále byly inzerovány prodá rodinných domů , Anonymizováno, za částku 2 990 000 Kč, 3 890 000 Kč, 3 290 000 Kč (inzeráty na prodej rodinného domu ve , Anonymizováno, ).9. Shora uvedené důkazy soud hodnotil jako zcela věrohodné, nebyly proti nim žádné námitky a žalovaný se nijak neohradil ani proti stanovení hodnoty předmětných nemovitostí realitní kanceláří. Soud proto nezadal znalecký posudek, když hodnota nemovitostí byla zjištěna ze shora uvedeného důkazu.10. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že manželství mezi účastníky bylo uzavřeno 6. 6. 2020 a rozvedeno dne 6. 10. 2022, kdy po tuto dobu nabývali majetek do SJM. Nabyli tak předmětné nemovitosti, na jejichž kupní cenu čerpali úvěr, který byl splacen až po rozvodu manželství panem , jméno FO, ve výši 2 523 795,78 Kč. Do společného jmění manželů tak patří předmětné nemovitosti a dluh ve výši 2 523 795,78 Kč. Soud tak v souladu s platnou judikaturou (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2881/2008) zahrnul do vypořádání pouze ten majetek, který účastníci výslovně učinili předmětem vypořádání do tří let od zániku společného jmění manželů.11. Při právním hodnocení soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Dle ustanovení § 740 o. z. platí, že nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Dle ustanovení § 742 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Podle § 1937 odst. 2 o. z. splněním dluhu vstupuje tato osoba do práv věřitele a má právo, aby jí dlužník vyrovnal to, co za něho plnila. Pohledávka věřitele na ni přechází včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s pohledávkou spojených.12. Předmětem vypořádání SJM účastníků byly předmětné nemovité věci, které žádala přikázat do svého vlastnictví žalobkyně a dluh vůči , jméno FO, , který taktéž žádala přikázat do vlastnictví. Obvyklá cena předmětných nemovitých věcí byla stanovena částkou 2 992 900 Kč, přičemž soud ve věci aplikoval oceňovací pravidlo stanovené recentní judikaturou, dle které se „při vypořádání společného jmění manželů zaniklého podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zásadně vychází z obvyklé ceny věci a jejího stavu v době rozhodování soudu“ (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1205/2019). Ohledně dluhu, který žádala přikázat taktéž žalobkyně, a který přešel na osobu , jméno FO, podle § 1937 odst. 2 o. z., soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 753/2020 ze dne 29. 6. 2021, dle kterého: „Společný dluh tvořící součást společného jmění manželů v případě, že SJM zaniklo po 1. 1. 2014 a je vypořádáváno na základě aplikace zákona č. 89/2012 Sb., mají soudy zásadně vypořádávat jeho přikázáním oběma manželům rovným dílem. Ve výjimečných případech, ve kterých pro to budou dány okolnosti konkrétní projednávané věci, bude společný dluh náležející do SJM přikázán jen jednomu z manželů. Podmínkou takového postupu bude zpravidla souhlas manžela, jemuž má být celý dluh přikázán, a řádné zdůvodnění mimořádných okolností případu, které přikázání celého dluhu jen jednomu z manželů odůvodňují. V daném případě soud však soud považuje přikázání dluhu jen jednomu z účastníků za vhodné a spatřoval výjimečné důvody, pro které přikázal dluh pouze žalobkyni, neboť je to žalobkyně, které byly přikázány předmětné nemovitosti, žalobkynin otec zaplatil dluh manželů vůči bance a je tak spravedlivé, aby z něho byla vůči otci zavázána zase jen žalobkyně.13. Celkem tak aktiva SJM představují částku 2 992 900 Kč a pasiva částku 2 523 795,78 Kč.14. Způsob výpočtu je pak uveden v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2020/2018 takto: 1. Pro zohlednění vnosu je nutné nejprve určit výši