4 C 2/2026-24 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 21 743,70 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyní žalobkyně“), se žalovanou dne 14. 5. 2024 uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované bezúčelový úvěr až do výše 20 000 Kč. Žalovaná se v souvislosti s poskytnutým úvěrem zavázala hradit právní předchůdkyni žalobkyně minimální měsíční splátky, a to až do doby, kdy uhradí celkovou dlužnou částku spolu s úroky, poplatky a náklady. O dlužných částkách byla informována měsíčně. Úrok byl sjednán ve smlouvě, poplatky a náklady ve smluvních podmínkách. Pro nesplnění podmínek byl úvěr zesplatněn ke dni 16. 10. 2024. Žalovaná uhradila celkem částku 3 440 Kč a zůstala tak dlužna na jistině částku 17 624,87 Kč, na dlužném poplatku 900 Kč, na úrocích z jistiny do zesplatnění 3 218,83 Kč, na kapitalizovaných úrocích od 17. 10. 2024 do 28. 4. 2025 částku 1 825,64 Kč a na kapitalizovaných zákonných úrocích z prodlení od 17. 10. 2024 do 28. 4. 2025 částku 1 272,81 Kč. Žalobkyně dále požadovala zaplacení úroku ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny od 29. 4. 2025 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18 524,87 Kč (sestávající z dlužné jistiny a dlužného poplatku) od 29. 4. 2025 do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na základě smlouvy ze dne 28. 4. 2025 na žalobkyni. Při posouzení úvěruschopnosti vyšla právní předchůdkyně žalobkyně z informací z interních databází a externích registrů, z výpisu z bankovního účtu žalované, kdy získala údaje o finanční situaci žalované za dostatečné období.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla dne 14. 5. 2024 prostředky komunikace na dálku uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše 20 000 Kč (osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru). Žalovaná se zavázala úvěr hradit pravidelnými minimálními měsíčními platbami vždy k 18. dni v měsíci do doby, než uhradí celkovou dlužnou částku spolu s úrokem ve výši 60 % ročně. Součástí smlouvy byly učiněny smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, formulář standardní informace o spotřebitelském úvěru, kdy v obou těchto listinách byly obsaženy podrobnosti úvěru. Dle čl. 8.4. smluvních podmínek byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna za každou upomínku zaslanou žalované v případě jejího prodlení s úhradou dlužné částky účtovat částku 300 Kč.4. Žalovaná čerpala dne 14. 5. 2024 částku 8 000 Kč a dne 17. 5. 2024 částku 12 000 Kč, v obou případech bezhotovostně převodem na bankovní účet č. , č. účtu, , který se shodoval s bankovním účtem uvedeným v osobních podmínkách smlouvy o spotřebitelském úvěru (potvrzení o provedení transakcí).5. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila částku 3 440 Kč, a to celkem dvěma platbami po 1 720 Kč (tabulka umoření). Žalovaná byla k úhradě dlužné částky ve výši 4 156,96 Kč vyzvána dne 11. 9. 2024 (výzva před zesplatněním dluhu).6. Pohledávku za žalovanou postoupila právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 na žalobkyni. O tomto postoupení byla žalovaná vyrozuměna dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 28. 4. 2025, v němž byla současně vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení. Dle podacího lístku byl tento dopis odeslán žalované žalobkyní dne 22. 5. 2025 (smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek). Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána dále předžalobní upomínkou ze dne 29. 7. 2025, odeslanou dle podacího lístku následujícího dne, tj. dne 30. 7. 2025, a to ve lhůtě nejpozději do 13. 8. 2025 (předžalobní upomínka, podací lístek).7. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).9. Na zamýšlené smluvní vztahy dopadá úprava obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, tj. k 14. 5. 2024 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť žalobkyně (resp. její právní předchůdkyně) je podnikatelkou a žalovaná vystupovala jako fyzická osoba, přičemž ze smlouvy nevyplývá, že by jí úvěr byl poskytován v souvislosti s její podnikatelskou činností a nic takového žalobkyně ostatně ani netvrdila.10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.13. Ze shora uvedených zjištění vzal soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z. Na základě uvedené smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve sjednané výši, a žalovaná se zavázala vrátit tyto prostředky ve sjednaných splátkách spolu se sjednanými úroky. Žalovaná však porušila své povinnosti ze smlouvy, když nehradila sjednané splátky řádně a včas. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena v souladu s ustanovením § 1879 o. z. na žalobkyni, a ta je tak aktivně legitimována k jejímu vymáhání.14. Jelikož žalovaná v uvedeném smluvním vztahu vystupuje jako spotřebitel, zatímco právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikající právnická osoba, je třeba na uvedený závazkový vztah mezi účastníky aplikovat úpravu zákona o spotřebitelském úvěru. Soud je tedy povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda žalobkyně splnila svou povinnost uvedenou v ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalované. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze kterého vyplývá, že: „Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.“ Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp