3 C 238/2020-25 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobce podal u soudu žalobu, kterou se domáhal určení, že není vlastníkem motorového osobního automobilu zn. Škoda Felicia, reg.zn. [anonymizováno] [číslo], VIN: [anonymizováno]. Tvrdil, že předmětné vozidlo žalovanému prodal kupní smlouvou z 27. 1. 2016 včetně příslušenství a dokladů. Současně bylo dohodnuto, že následně bude proveden přepis vlastníka předmětného automobilu v registru vozidel. To však již učiněné nebylo, a ačkoliv se žalobce žalovaného snažil urgovat, nedočkal se odezvy. Následně zjistil, že žalovaný neplatí povinné ručení a v současné době nemá ani oprávnění řídit. Vzhledem k nesoučinnosti žalovaného, žalobce nemůže dosáhnout změny v registru vozidla jiným způsobem, než předložením rozhodnutí soudu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a na svoji obranu nic neuplatnil. 3. Listinou s názvem Kupní smlouva, ručně sepsanou a podepsanou účastníky, je prokázáno, že žalovaný jako kupující písemně prohlásil, že dne 27. 1. 2016 koupil od žalobce jako prodávajícího automobil značky zn. Škoda Felicia, reg.zn. [anonymizováno] [číslo], VIN: [anonymizováno] s tím, že přebírá veškeré závazky spojené s provozem vozidla. 4. Zprávou Městského úřadu v Jičíně dopravy ze dne 16. 12. 2020 je prokázáno, že v registru silničních vozidel u vozidla zn. Škoda Felicia COMBI LXI, reg.zn. [anonymizováno] [číslo], VIN: [anonymizováno], barvy modré, je od 2. 2. 2004 dosud evidován jako vlastník a provozovatel žalobce. 5. Výpovědí žalobce je prokázáno, že v roce 2016 chtěl předmětné vozidlo zlikvidovat. Jeho známá jej zkontaktovala se žalovaným, který měl o vozidlo zájem. Přijel se na vozidlo podívat a dohodli koupi. Bylo také dojednáno, že než žalovaný našetří nějaké peníze na zaplacení výdajů spojených s provozem vozidla, zůstane vozidlo registrováno na žalobce a později se věc dořeší. Žalobce pak věc pustil z hlavy a připomněl si ji, až když mu přišla pokuta za parkování. Přes známou se s žalovaným spojil, žalovaný řekl, že pokutu už zaplatil. Žalobce se pak snažil o to, aby byl přepis vozu proveden, hledal žalovaného, ale marně. Po čase však žalobci přišla výzva z kanceláře pojistitelů k úhradě příspěvku do garančního fondu, což jej přimělo situaci řešit. Protože žalovaného stále nenalézal, žádal o pomoc policii, byl se ptát na městském úřadu a až na soudu mu poradili, že má podat sepsat tuto žalobu. Žalobce je přesvědčen, že žaloba je aktuálně jedinou možností, jak dosáhnout toho, že vozidlo nebude evidováno na jeho jméno. O vozidlo nemá zájem a nechce s ním být už spojován. 6. Podle § 80 písm. c) o. s. ř. žalobou lze mj. uplatnit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo práva je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. 7. Obecně platí, že určovací žaloba je preventivního charakteru a má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva; není proto opodstatněna tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny a kde je proto právním prostředkem ochrany právního vztahu nebo práva žaloba na plnění. Avšak i v případě, že lze žalovat o splnění povinnosti, připouští soudní praxe, že je naléhavý právní zájem na určení ve smyslu § 80 písm. c) o. s. ř. dán, jestliže určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámce, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Přitom příslušné závěry se vážou nejen k žalobě na určení jako takové, ale také k tomu, jakého konkrétního určení se žalobce domáhá (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1097/96, a ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, uveřejněné pod č. 20 a 21 v časopise Soudní judikatura [číslo]). 8. V posuzovaném případě se žalobce domáhá určení, že není vlastníkem předmětného vozidla za situace, kdy v evidenci silničních vozidel a nepochybně i v technickém průkazu je jako jeho držitel a vlastník zapsán. 9. Podle § 4 odst. 2 zák.č. 56/2001 Sb., podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., v registru silničních vozidel se u silničního vozidla uvádí údaje o vlastníkovi a provozovateli, není-li totožný s vlastníkem, kterými jsou jméno, popřípadě jména a příjmení, adresa místa trvalého pobytu, dlouhodobého pobytu, přechodného pobytu v délce alespoň 6 měsíců nebo jiného povoleného pobytu a rodné číslo, pokud bylo přiděleno, popřípadě datum narození. Podle §8 odst. 1 téhož zákona, zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem. Žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla nebo oznámení se podává do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu. K žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla se přiloží v případě převodu vlastnického práva 1. technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, 2. protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, který není starší než 30 dní, a 3. zelená karta vydaná podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla5), není-li silniční vozidlo vyřazené z provozu. 10. Vzhledem k uvedenému soud uzavírá, že žalobce naléhavý právní zájem na navrhovaném určení má, neboť v situaci, kdy žalovaný žalobci neposkytuje potřebnou součinnost, není žalobce bez tohoto určení s to dosáhnout změny údajů v registru silničních motorových vozidel, popř. v technickém průkazu vozidla. V tomto případě prostřednictvím žaloby lze dodržet povinnost týkající se evidence motorových silničních vozidel a bude vytvořen též právní základ, který by mohl vést k odvrácení event. dalších sporů a především postihů, které hrozí na žalobce dopadnout. Žalobou se proto lze zabývat věcně, když není pochyb o tom, že oba účastníci mají ve sporu i věcnou legitimaci. Po provedeném dokazování je nepochybné, že žalobce není vlastníkem předmětného vozidla, neboť své vlastnické právo zákonem předvídaným způsobem převedl na žalovaného kupní smlouvou, žalovaný vozidlo také převzal. Žalobě žalobce bylo proto vyhověno. 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 věta prvá o.s.ř., tedy podle úspěchu ve věci. Ve sporu zvítězil žalobce, má proto proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Přiznaná částka nákladů řízení ve výši 2.000 Kč představuje náhradu za zaplacený soudní poplatek a soud uložil žalovanému, aby ji žalobci zaplatil. 12. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud o lhůtě k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku.