6 C 252/2020-41 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne [datum]. Původní věřitel uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytnul žalované úvěr ve výši [částka], který měl být splacen dne [datum]. Předmětem žalobního návrhu je tedy částka skládající se z nesplaceného úvěru ve výši [částka] a z nezaplaceného poplatku za poskytnutí úvěru [částka]. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [anonymizována dvě slova], na které se žalovaná nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a poté následovalo ověření správnosti kontaktů uvedených žalovanou. Po této registraci byl žalované zřízen její uživatelský účet s jedinečným přístupovým jménem a heslem. Tím byla registrace dokončena a žalované vzniklo právo žádat o poskytnutí konkrétního úvěru přes uživatelský účet žalovaného na webovém rozhraní věřitele. Úvěr byl převeden z bankovního účtu úvěrujícího na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná do dnešního dne žalobkyni dluh neuhradila, a to ani částečně. 3. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 21. 9. 2020, č. j. 6 C 252/2020-8 byla žalobkyně vyzvána, aby písemně doplnila svá tvrzení, obsažená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala a prověřovala podle zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalované splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost). 4. Žalobkyně ve svém vyjádření soudu ze dne [datum] uvedla, že úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy těchto 10 % se musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí [částka]. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. 5. K jednání nařízenému na den [datum] se účastníci nedostavili, žalobkyně se písemně omluvila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, svou neúčast neomluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“). 6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] v níž se [právnická osoba] (jako úvěrující) zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši [částka], a žalovaná se zavázala tuto částku včetně sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka] vrátit úvěrujícímu [datum] (ze Smlouvy o úvěru ze dne [datum]) Žalovaná pohledávku neuhradila ani částečně. Písemnou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] (ze Smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky) K úhradě dluhu byla žalovaná vyzvána výzvou k úhradě dluhu před podáním žaloby ze dne [datum] (z výzvy k úhradě před podáním žaloby) 7. Ze spisu spisové značky 18 C 352/2016 měl soud prokázáno, že žalované byl poskytnut již dne [datum] [anonymizována dvě slova] úvěr ve výši [částka] s měsíčními splátkami ve výši [částka]. Ze spisu spisové značky 12 C 412/2016 vyplývá, že žalované byl [anonymizována dvě slova] dne [datum] poskytnut úvěr ve výši [částka]. Ze spisu spisové značky 17 C 362/2017 měl soud prokázáno, že žalované byla poskytnuta dne [datum] [právnická osoba] zápůjčka ve výši [částka], kterou žalovaná měla splácet 30 měsíců ve splátkách po [částka]. Pro nesplácení tohoto úvěru došlo k jeho zesplatnění. Ze spisů spisových značek 12 C 20/2017, 7 C 9/2017 a 24 C 230/2020 pak soud zjistil, že žalované byly poskytnuty další úvěry, které řádně nesplácela. 8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., ve znění účinném době uzavření předmětné smlouvy, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitel poskytne úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 12. Podle ustanovení § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Po vyhodnocení jednotlivých důkazů soud dospěl k následujícím rozhodným závěrům o skutkovém stavu věci: Žalobkyně poskytla žalované dne [datum] částku [částka], kterou se žalovaná zavázala žalobkyni vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] do [datum]. Žalobkyně u příležitosti poskytnutí úvěru žalované nepostupovala s odbornou péčí a neposuzovala úvěruschopnost žalované tak, aby mohla na základě dostatečných informací posoudit, že žalovaná bude schopna spotřebitelský úvěr splácet, když nezjišťovala další výdaje žalované – doprava do zaměstnání, náklady na telefon, internet, léky, dřívější půjčky a výši jejich splátek. Nezjišťovala skutečnou částku na bydlení, nedoložila nájemní smlouvu, doklady o nákladech na energie, pracovní smlouvu a jiné. 15. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil především podle citovaných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., o. z., a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na základě zjištěného skutkového stavu učinil soud právní závěr, že smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně domáhá po žalované nároků, je neplatná, když žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neposoudila dostatečně schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně nezkoumala, zda a z jakých prostředků bude žalovaná schopna splatit poskytnutý úvěr. Z tohoto důvodu soud v souladu s ust. § 9 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil smlouvu o úvěru ze dne [datum] jako neplatnou. (srovnej NS 33 Cdo 2178/2018) 16. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je její povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Na poskytnuté plnění [částka] žalovaná neuhradila žádnou částku, proto soud žalobkyni přiznal pouze právo na úhradu částky [částka] i zákonné úroky z prodlení z této částky ve výši 8 05 % ročně od [datum] do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části uplatněný návrh zamítl. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 60 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 80 % a