103 C 1/2022-54 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně, dříve [právnická osoba], podala u soudu žalobou, kterou se domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit ji 10 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že účastníci spolu uzavřeli dne 12. 7. 2019 smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na jejímž základě žalobkyně zajišťovala žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu, a to do 31. 1. 2020, kdy byla smlouva ukončena. Žalovaný měl dle smlouvy povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajatá technická zařízení, Set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno] a Set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno], která převzal. V rozporu se svým závazkem však žalovaný zařízení nevrátil a žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty 5 000 Kč za každé zařízení. Ač byl žalovaný před zahájením řízení o zaplacení smluvní pokuty i vrácení zařízení vyzýván, nevyhověl. Dne 23. 3. 2021 se ocitl v prodlení s placením smluvní pokuty, žalobkyně proto vedle ní požaduje i úrok z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a na svoji obranu nic neuplatnil. 3. Smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] televize ze dne 12. 7. 2019 prokazuje, že se účastníci dohodli, že žalobkyně bude žalovanému poskytovat dostupné služby elektronických komunikací ve sjednaném rozsahu a žalovaný se je zavázal využívat a platit za ně odměnu. Smlouva byla uzavřena na 24 měsíců s možností prodloužení. Žalovanému bylo současně pronajato technické zařízení s označením STB Net Aris, sériové číslo [anonymizováno] a STB Net [jméno], [anonymizováno] číslo [anonymizováno]. Účastníky smlouvy bylo dále mimo jiné dohodnuto, že žalovaný je povinen uhradit smluvní pokutu 5 000 Kč v případě nevrácení, poškození, zničení nebo neoprávněného zásahu do zapůjčeného technického zařízení. Smlouva odkazuje na Všeobecné podmínky zvláštní podmínky a ceník žalobkyně, s nimiž byl žalovaný seznámen a které upravují vztahy účastníků podrobněji. Dle čl. 4. Zvláštních podmínek v případě ukončení smlouvy je účastník povinen technická zařízení žalobkyni vrátit ve stavu, který odpovídá běžnému opotřebení, nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy. 4. Výzvou k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty ze dne 10. 3. 2020 je prokázáno, že žalobkyně žalovaného upomínala o vrácení pronajatého zařízení a o zaplacení smluvní pokuty 10 000 Kč. Nabídla mu možnost, že smluvní pokutu nebude vyžadovat, pokud bude technické zařízení vráceno do 10 dnů od doručení této výzvy. 5. Výzva k úhradě částky 10 000 Kč a vrácení technického zařízení z 10. 3. 2021 prokazuje, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k vrácení zapůjčeného technického zařízení. Uvedla, že smlouva účastníků zanikla 31. 1. 2020 a dle smluvních podmínek byl žalovaný povinen toto zařízení vrátit nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy, což neučinil. Protože smlouvou byla za porušení povinnosti vrátit technické zařízení sjednána smluvní pokuta, vyzvala žalobkyně žalovaného, aby částku 10 000 Kč uhradil nejpozději do 22. 3. 2021 a do téhož dne na centrální sklad žalobkyně vrátil i technické zařízení. Současně byl upozorněn, že pokud do 22. 3. 2021 smluvní pokutu nezaplatí a technické zařízení nevrátí, bude splnění těchto povinností vymáháno soudní cestou. Podle podacího archu byla výzva žalované odeslána doporučenou poštou 11. 3. 2021. 6. Podle § 2048 odst. 1 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Z výše uvedeného soud učinil závěr, že žaloba žalobkyně je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci v uzavřené smlouvě utvrdili povinnost žalovaného v případě zániku smlouvy vrátit pronajaté technické zařízení smluvní pokutou 5 000 Kč. Tvrzení žalobkyně o tom, že k vrácení obou pronajatých zařízení dosud nedošlo v řízení nebylo vyvráceno ani zpochybněno. K zaplacení smluvní pokuty byl žalovaný vyzván a byla mu poskytnuta lhůta do 22. 3. 2021, v níž zůstal nečinný. Žalobě bylo proto vyhověno, jak uvedeno ve výroku. O úroku z prodlení bylo rozhodováno podle § 1970 o. z., jeho výše byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § l42 odst. l občanského soudního řádu („o. s. ř.“), podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu účelně vynaložených nákladů proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěšná žalobkyně zároveň v řízení prokázala, že žalovanému v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. zaslala výzvu k plnění a o právo na náhradu nákladů se tak nepřipravila. Žalobkyni přiznaná částka nákladů řízení 6 626,50 Kč představuje náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměnu advokáta dle § 7 a 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, (dále„ AT“) ve výši 3 750 Kč (2,5 úkonů à 1 500 Kč – převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění [číslo] úkonu, podání žaloby), tři paušální částky náhrady hotových výdajů à 300 Kč stanovené dle § 13 odst. 3 písm. a) AT a částku 976,50 Kč, představující 21 % daň z přidané hodnoty z částky 4 650 Kč přiznanou dle § 14a vyhl. č. 177/1996 Sb. a § 23a zákona č. 85/1996 Sb. 9. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. lhůtu ke splnění všech povinností soud stanovil v trvání 3 dnů.