3 C 273/2021-43 — Okresní soud v Jičíně

Žalobkyně se žalobou podanou u soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 1.649,59 Kč s příslušenstvím za uskutečněný zdravotnický transport. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a na svoji obranu nic neuplatnil. Při rozhodování soud vyšel z listinných důkazů předložených žalobkyní. Příkazem ke zdravotnímu transportu je prokázáno, že 25. 8. 2019 v [číslo] byl dán příkaz k převozu žalovaného na adresu [obec a číslo] vzhledem k tomu, že neměl možnost přepravit se veřejnou dopravou. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že žádá o dopravu do uvedeného místa a zavázal se ji uhradit s tím, že cena bude určena dle vyhl.č. MZ č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami. Tento svůj závazek uznal co do důvodu a výše, jež bude určena fakturou. Fakturou [číslo] ze dne 5. 9. 2019, splatnou dne 22. 9. 2019 je prokázáno, že za realizovanou přepravu bylo žalovanému vyúčtováno k úhradě včetně DPH 1.649,59 Kč. Výzvou z 12. 11. 2019 byl žalovaný upozorněn, že faktura nebyla dosud zaplacena a byl žádán o provedení úhrady s upozorněním na možnost soudního vymáhání. Při rozhodování o žalobě přihlédl soud k § 36 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, z něhož je zřejmé, že žalovanému právo na dopravu hrazenou zdravotní pojišťovnou nevzniklo. Žalovaný přesto přepravu požadoval, souhlasil se způsobem výpočtu její ceny a zavázal se ji náklady uhradit, což však dosud neprovedl, ačkoliv byl žalobkyní urgován. Žalobu žalobkyně shledal po právu a rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku. Rozhodnutí o příslušenství se řídí § 1970 o. z., výše úroku z prodlení odpovídá vládnímu nařízení č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, tedy dle úspěchu ve věci. Žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení, protože v řízení zvítězila. Zároveň prokázala, že žalovanému v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. zaslala výzvu k plnění, o právo na náhradu nákladů řízení se tedy nepřipravila. Žalobkyni byla přiznána náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhrada nákladů s použitím § 151 odst.2 o.s.ř. a vyhl. č. 254/2015 Sb., odpovídající náhradě 100 Kč za každý ze dvou provedených úkonů (podání žaloby, výzva k plnění). Náklady řízení žalobkyně celkem činí 600 Kč a žalovanému byla uložena povinnost je žalobkyni zaplatit. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. rozhodl soud o tom, že žalovaný je povinen všechny povinnosti podle toho rozsudku splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.