5 C 167/2021-55 — Okresní soud v Jičíně

1. Předmětem řízení byl návrh žalobce – otce žalovaného - na zrušení vyživovací povinnosti založené naposledy rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 31. 3. 2010, č. j. 30 P 30/2002-190. 2. Žalobce se domáhal zrušení povinnosti platit žalovanému výživné uložené mu rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 31. 3. 2010, č. j. 30 P 30/2002-190, který nabyl právní moci 31. 3. 2010. Tvrdil, že je syn zletilý a doposud jej nevyrozuměl, zda studuje nebo je výdělečně činný. Dovodil, že jsou splněny podmínky pro zrušení jeho vyživovací povinnosti. 3. Procesní stanovisko žalovaného se nepodařilo zjistit, na adrese [adresa žalobce], resp. bydlí ve [příjmení] [anonymizováno] [země]. 4. K pobytu žalovaného se nepodařilo zjistit bližší skutečnosti, neboť se mu nepodařilo doručit na adresu označenou žalobcem, resp. v průběhu doručování bylo zjištěno, že se nejedná o evidenční adresu. Soud proto usnesením ze dne 3. 8. 2022, č. j. 5 C 167/2021-40 ustanovil žalovanému opatrovníka z řad advokátu, neboť se nepodařilo kontaktovat ani matku žalovaného a nejsou známy ani jiné osoby, které by jeho zastoupení přijaly. 5. Z dosavadního řízení ve věci péče o dříve nezletilého žalovaného vyplývá, že na základě rozsudku Okresního soudu v Jičíně ze dne 26. 3. 2002, č. j. P 30/2002-26, byl žalovaný svěřen do výchovy a výživy matce se závazkem otce platit výživné ve výši 1.500 Kč měsíčně s účinností od 1. 2. 2002. Posledním a dosud účinným rozhodnutím ve věci výživného je rozsudek ze dne 31. 3. 2010, č. j. 30 P 30/2002-190, jímž byla schválena dohoda rodičů se závazkem otce platit s účinností od 1. 3. 2010 výživné ve výši 1.500 Kč měsíčně. Rozhodnutí vychází ze zjištění, že otec není zaměstnán, je uchazečem o zaměstnání, nebyly mu vypláceny sociální dávky a příjem si opatřoval brigádně s výdělkem ve výši 4.000 Kč měsíčně. Matce, rovněž evidované u úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání byly vypláceny sociální dávky ve výši 2.386 Kč měsíčně. Žalovaný byl žákem základní školy s potřebami, které odpovídaly jeho věku. 6. Z výstupu z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že se žalovaný nacházel v insolvenci ukončené 14. 12. 2021 na podkladě usnesení [název soudu] ze dne 14. 12. 2021, č. j. [insolvenční spisová značka]. 7. O osobních a majetkových poměrech žalovaného nebyly zjištěny žádné skutečnosti. Pouze soudní doručovatel vyšetřil v rámci doručování písemnosti, že na administrativně vedené adrese pobytu žalovaného se nachází byt a ordinace [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Tím je vyloučeno bydliště žalovaného a současně vyplývá z mezinárodní doručenky, že adresa označená žalobcem není existentní. Přistupuje k tomu zjištění vycházející z úřední činnosti soudu, že [příjmení] [anonymizováno] [země] nemá centrální registr bydlišť případně pobytů obyvatel. Nad to je žalovaný státním občanem České republiky. 8. Podle § 923 odst. 1 o. z. změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. 9. Při posouzení žaloby a změny poměrů, bylo vycházeno podle § 13 o. z. z ustálené judikatury a poměřování, zda na straně žalovaného ještě existují potřeby, aby byl žalovaným vyživován, pokud od posledního věcného rozhodnutí uplynula doba přesahující 12 let. Žalovaný nabyl zletilosti 1. 2. 2000, nejsou k jeho osobě žádné poznatky a lze předpokládat, že v případě pokračujícího studia by měl jako plně svéprávný o jeho zahájení informovat žalobce, který jej doposud vyživoval. 10. Nejsou-li přítomny žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že se žalovaný připravuje soustavně na budoucí povolání nebo jsou jeho majetkové poměry zatíženy jinak (nemoc, sociální tíseň nebo jiné nepříznivé životní situace), potom obecně nabytí plné svéprávnosti je zákonným momentem, kdy by měl vyživovací povinností dotčeného rodiče zpravit o svých poměrech, neponechával jej v nejistotě a nezatěžoval jej přetrvávající vyživovací povinností. Ad absurdum by takto mohla bez součinnosti plně svéprávného potomka přetrvat vyživovací povinnost bez jakéhokoli časového limitu. 11. Z těchto důvodů soud dovodil, že již není přítomna povinnost žalobce platit žalovanému výživné s účinností od právní moci rozsudku. Jiný časový údaj účinnosti zrušení vyživovací povinnosti žalobce neuvedl. Sluší se však dodat, že se jedná v případě zrušení vyživovací povinnosti o rozhodnutí pro tentokrát, neboť vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi může být vždy nastolena, změní-li se poměry oproti skutečnostem, na kterých spočívá poslední rozhodnutí ve věci. 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Ačkoli lze žalobci připisovat plný procesní úspěch, práva na náhradu nákladů řízení, žádné útraty mu v řízení nevznikly, tudíž se žádnému z účastníků nepřiznává náhrada útrat řízení. 13. Žalovaný je v řízení zastoupen opatrovníkem, o jehož odměně rozhodne soud samostatným rozhodnutím na podkladě 140 odst. 2 o. s. ř.