3 C 208/2022-114 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobce se u soudu domáhá vypořádání společného jmění účastníků, jež zaniklo rozvodem jejich manželství dne 25. 2. 2022 s tím, že po uzavření manželství dne 1. 10. 2010 došlo 5. 9. 2012 k uzavření smlouvy o zúžení rozsahu společného jmění do notářského zápisu. Žalobce tvrdil, že součástí společného jmění se stala budova č. e. 2 -stavba pro rodinnou rekreaci- nacházející se na pozemku parc. č. st. 263 -zastavěná plocha a nádvoří- v k. ú. [obec] u [obec], (dále též„ stavba [číslo]“), zapsaná v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], vedeném pro obec Lužany a k. ú. [obec] u [obec] u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín, neboť v době po uzavření manželství účastníků, tj. po 1. 10. 2010, byla již v roce 2011 dovedena od takové fáze rozestavěnosti, že bylo jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrno dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží, tedy byla vybudována do takového stadia, od něhož všechny další stavební práce směřovaly již pouze k dokončení takto druhově i individuálně určené věci. I když v katastru nemovitostí je jako vlastnice této nemovité věci zapsána pouze žalovaná, žalobce stavbu [číslo] pokládal za společné jmění účastníků, navrhoval ji, vedle dalších nemovitých věcí, které učinil rovněž předmětem vypořádání, přikázat do vlastnictví žalované a současně žalobkyni uložit povinnost vyplatit žalobci odpovídající vypořádací podíl. 2. Žalovaná se žalobě brání a žalobcova tvrzení pokládá za nepravdivá, účelová a nepodložená. Pokud jde o stavbu [číslo] žalovaná namítla, že má k dispozici věrohodné důkazy, jež svědčí o tom, že k datu 12. 1. 2013 byla z této stavby výlučně na náklady žalované vyhotovena pouze základová deska, takže stavba ke dni 5. 9. 2012 jako samostatná věc v právním slova smyslu neexistovala a nutně vznikla později. Protože žalobce do soudního jednání nepředložil avizovanou fotodokumentaci ani jiný důkaz, které by jeho tvrzení podpořily, a protože proto jsou vážné důvody, navrhla žalovaná vydání částečného rozsudku, jímž bude žaloba žalobce ohledně stavby [číslo] zamítnuta. Žalobce totiž od října 2020 užívá tuto stavbu výlučně sám, ač mu nepatří, žalovaná se domáhá u soudu jejího vyklizení (sp. zn. [spisová značka]), kterému však žalobce odporuje a řízení je aktuálně přerušeno do pravomocného skončení řízení v dané věci. Žalobce za užívání domu přitom žalované nic neplatí, nehradí spotřebovanou elektřinu ani další úhrady za služby, které jsou s jeho bydlením spojeny, a tyto zatěžují žalovanou a situaci je třeba řešit. 3. Mezi stranami je nesporné, že společné jmění účastníků, založené uzavřením jejich manželství dne 1. 10. 2010, zaniklo dnem právní moci rozsudku o rozvodu jejich manželství, t. j. dnem 25. 2. 2022. Před tímto datem došlo k uzavření smlouvy o zúžení rozsahu společného jmění do notářského zápisu, sepsaného dne 5. 9. 2012 notářem v [obec] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo]. Uvedeným notářským zápisem je prokázáno, že se účastníci dohodli na tom, že pokud jde o majetek a závazky nabyté v budoucnu, zužují rozsah společného jmění do budoucna tak, že společné jmění bude nadále tvořeno pouze movitými věcmi, tvořícími obvyklé vybavení domácnosti s výjimkou věcí získaných dědictvím nebo darem, věcí nabytých jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, zatímco ostatní majetek ani jakékoliv závazky do jejich společného jmění nadále náležet nebudou. Majetek a závazky, které k okamžiku uzavření této smlouvy již náleží do společného jmění manželů-obou účastníků, touto smlouvou nejsou dotčeny. 4. Tvrzení žalobce, že v době od 1. 10. 2010 do 4. 9. 2012 nabyli účastníci do společného jmění stavbu [číslo] neboť od 1. 10. 2010 byla stavba již roce 2011 dovedena do takové fáze rozestavěnosti, že u ní bylo jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrno dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží, tedy byla vybudována do takového stadia, od něhož všechny další stavební práce směřovaly již pouze k dokončení takto druhově i individuálně určené věci, bylo v řízení sporné. 5. Žalobce navrhoval toto tvrzení prokázat fotodokumentací, kterou slíbil před jednáním soudu předložit, avšak k jejímu předložení nedošlo. 6. Žalovaná naproti tomu navrhla provedení důkazu dvěma snímky, dle připojené legendy pořízenými dne 12. 1. 2013 v 14:45:20 hod a v 14:4 5:52 hod., jež zachycují vyzděnou základovou desku stavby [číslo] pokrytou sněhem. Dále přeložila odhad stavby č. 1 č. 44/ 2013 z 25. 2. 2013, vypracovaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení], v němž je na zakomponované fotografii zachycena rovněž toliko základová deska stavby [číslo] s pozůstatky sněhu s popisem, že jde o stav ke dni 11. 2. 2013. Obvyklá cena stávající části stavby byla odhadnuta na 320 000 Kč, obvyklá cena budoucí stavby byla odhadnuta na 900 000 Kč, stupeň rozestavěnosti byl určen na 10 %. Těmito důkazy, o jejichž věrohodnosti v řízení nevyvstaly pochybnosti, je tak prokázáno, že ke dni 5. 9. 2012 stavba [číslo] nebyla rozestavěna na tolik, že by bylo jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrno dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. Ze stavby byla vybudována nejvýše základová deska, nebylo ani započato s výstavbou obvodových zdí a dispoziční uspořádání prvého nadzemního podlaží nebylo zřejmé. 7. Za této důkazní situace soud seznámil žalující stranu s tím, že provedenými důkazy není prokázáno její tvrzení, že stavba [číslo] tj. budova č. e. 2 na pozemku parcela č. st. [číslo] plocha a nádvoří k. ú. [obec] u [obec], je součástí společného jmění účastníků. Současně ji bylo dáno poučení, že účastník řízení je povinen jím uplatněná tvrzení prokázat a že nesplnění této povinnosti může mít za následek věcně nepříznivé rozhodnutí. Ani po té žalobce neuplatnil další tvrzení a ohledně stavby [číslo] nenavrhl provedení dalších důkazů. 8. Vypořádání společného jmění manželů se řídí stejným právním režimem, jako jeho zánik (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3779/2014, a ze dne 3. 6. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4276/2014). I když tedy majetkové společenství účastníků vzniklo v době platnosti a účinnosti zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (obč. zák.), jeho vypořádání je třeba provést podle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) 9. Podle § 736 o.z., je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. 10. Podle § 740 o.z., nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. 11. Společné jmění účastníků vzniklo uzavřením jejich manželství, tedy 1. 10. 2010, dne 5. 9. 2012 bylo jejich smlouvou ve formě notářského zápisu zúženo až na movité věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti s výjimkou věcí, u nichž bylo společné jmění ze zákona vyloučeno. Zároveň bylo účastníky dohodnuto, že majetek a závazky, které k okamžiku uzavření této smlouvy již do společného jmění náleží, nejsou touto smlouvou dotčeny. To znamená, že majetek a závazky, které účastníci nabyli do společného jmění manželů od 1. 10. 2010 do 4. 9. 2012, tvořily toto společné jmění až do právní moci soudního rozsudku o rozvodu jejich manželství, tj. do 25. 2. 2022, a protože k dohodě účastníků o jejich vypořádání nedošlo a od zániku majetkového společenství neuplynula lhůta tří let (srov. § 741 o. z.), je možno jej vypořádat rozhodnutím soudu na návrh jednoho z nich. 12. Společné jmění účastníků vzniklo uzavřeném jejich manželství za účinnosti obč. zák. Podle § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. platilo, že společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. 13. Podle § 132 odst. 1 obč. zák., vlastnictví věci bylo možno nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem. Mezi posledně uvedené jiné skutečnosti je zahrnováno i zhotovení věci, jakožto originární způsob nabytí vlastnického práva vlastníkem, neboť je-li věc nově vytvořena, vlastnic