5 C 217/2022-36 — Okresní soud v Jičíně

1. Manželka se domáhala rozvodu manželství, které označila nefunkční a dlouhodobě rozvrácené. Tvrdila, že se začala s manželem odcizovat, měli nesourodé zájmy a postupně se projevovala odlišnost jejich povah. Vše vedlo k tomu, že došlo k úplnému odcizení včetně intimní oblasti. Manžel se ze společné domácnosti odstěhoval do druhého bytu, který vlastní a kde žije již zletilá dcera se svým synem. K odstěhování došlo k prosinci 2019 a vyloučeno bylo, že by mohlo dojít pro délku rozluky k obnovení soužití. 2. Manžel s návrhem nesouhlasil, popřel uváděné důvody a neshledal podmínky pro to, aby mohlo být manželství rozvedeno. To, jak manželka popsala ztrátu citových vazeb, označil za stav, který je neměnný od samého počátku manželství a to i včetně intimního soužití. Popřel, že by měli manželé odlišné zájmy a to jak dlouhodobě žijí, je stav, se kterým jsou srozuměni. Vylíčil, že v druhém bytě, kde má v současné době svůj pobyt, vypomáhá dceři účastníků, když manželka se situací na straně dcery příliš nezabývala. Obtížně se také účastníci dohadují na režimu druhého bytu, který byl zakoupen dcerou a pouze formálně veden na manžele. Manželé společně užívají ubytovací zařízení na [obec] a společnou zahradu, kde jsou umístěna včelstva. Dlouholetý neměnný a přijímaný stav manželství by neměl být důvodem pro rozvod. 3. Na to reagovala manželka doplněním návrhu, když zopakovala, že nepřetrvala žádná z funkcí, na kterých je manželství založeno, manžel se odstěhoval před 3 lety a před mnoha lety zaniklo i intimní soužití. Dále doplnila, že podstatným důvodem pro podání návrhu se stalo fyzické napadení, ke kterému došlo dne 26. 9. 2022, v důsledku něhož přetrvává léčení manželky a docházení do psychologické poradny. 4. Účastníkům se dostalo poučení o možném právním hodnocení věci, kdy pro případ, že by bylo prokázáno, že spolu manželé nežijí již po dobu delší jak 3 roky, neposuzoval by soud, jaká je míra zavinění manžela, který by tvrdil, že převážnou měrou nezapříčinil rozvrat manželství, ani to, že by mu rozvodem mohla být způsobena zvlášť závažná újma. 5. Z oddacího listu se zjišťuje, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 26. 9. 1981 v [obec] a je zapsáno v knize manželství tamního matričního úřadu ve svazku V., ročník 1981, strana 191, pod pořadovým [číslo]. 6. Výslechem manželky je prokázáno, že za běžné a funkční považuje manželství pouze v počátečním období, kdy společně žili a vychovávali 2 děti a nedošlo ani ke vzniku dluhů. Manželství bylo dotčeno změnou v době, kdy se manžel přestěhoval do druhého bytu, který začal užívat s dcerou, které vypomáhal s péčí o nezletilého syna. Postupně si do bytu přemisťoval své osobní věci. Také došlo k finančnímu oddělení, když manžel odmítal přispívat částkou 2.500 Kč na živobytí. Tyto změny nastaly někdy v listopadu 2019. Ovšem i předtím už mezi manželi nebyla přítomna citová vazba. Následně v březnu 2020 zjistila, že manžel přestal od ledna 2020 hradit předepsané platby spojené s bytem, který užívá, byla nucena dluh vyrovnat a přitom nemohlo být použito přeplatku za předešlý rok, který byl vyplacen manželovi. Naposledy si své věci z bytu bral manžel na jaře 2022. Manžel vypomáhal dceři s hlídáním, neboť musela chodit do práce brzy ráno a bylo třeba vnuka vypravit. V počátečním období se manžel ještě zdržoval večer doma, později odcházel na noc spát do bytu k dceři a posléze již tam trávil i večery. Takové uspořádání nebylo ničím vynuceno, jelikož dříve chodila dcera se synem k nim, tam se navečeřeli, dcera odešla do svého bytu a vnuk u nich zůstal spát. Zahradu, kterou zmiňoval manžel, má sama pronajatu, jde o pronájem navazující na užívání jejími rodiči, ti také měli na zahradě umístěna včelstva. Od prosince 2019 se ve vztahu k manželovi nikdy nevyjádřila tak, že by měla zájem, aby se k ní do bytu vrátil a bydlel tam. Nestojí o to, protože jí v současné době už manžel ani nepozdraví. 7. Výslechem manžela je prokázáno, že vnímal manželství jako spokojené a poměry v něm za neměnné za celou dobu jeho trvání a to až do podání návrhu o rozvod manželství. Nedokázal vysvětlit, v čem by mělo spočívat nedorozumění, které si s podáním návrhu spojuje. Přímo k odstěhování nedošlo, šlo o naplnění příslibu, že budou dceři s dítětem pomáhat. V té době byli vnukovi 3 roky a pomoc manželky s ním ustala, když nastoupila do zaměstnání. Uzpůsobil si tudíž svou pracovní dobu potřebám vnuka, zůstával doma na večeři, potom se díval na televizi, manželka byla u počítače a posléze odcházel spát do bytu užívaného dcerou. Bylo to dáno tím, že špatně snášel rozdělený spánek, kdy by část noci spal v bytě užívaného manželkou a zbylou část noci potom v bytě užívaném dcerou. První rok to manželce nevadilo, že došlo k takovému uspořádání, potom projevovala nevoli, ale on se tomu nějak nepřizpůsoboval. Společně potom pobývali celoročně na zahradě, docházeli tam nezávisle na sobě a čas tam také trávila dcera s dítětem. V březnu 2020 začal spát u dcery trvale, a proto zrušil platby SIPO a další platby spojené s užíváním bytu. Oznámil to správci domu. Neshledal, že by nadále musel platit náklady bytu užívaného manželkou, např. hradit za spotřebovanou vodu, TUV, topení a elektřinu. Předpokládá, že přestane v bytě dcery bydlet při skončení školního roku 2022 /2023, vnukovi je již 8 let a bude schopný od počátku příštího školního roku se do školy sám připravit. Každý z manželů spí posledních 20 let odděleně, přivykli tomu. Poslední rok spolu vůbec nekomunikují a manželství shledává způsobilým k zachování proto, že jej spojuje s manželkou doba jeho trvání a společné děti. Popisovaný stav je ovlivněn odlišným přístupem k zajištění potřeb vnuka, na tom se nedokázali shodnout a péče zůstala na něm. 8. Ze spisu OS Jičín sp. zn. 30 P 146/2015 proveden důkaz vyjádřením k návrhu babičky o úpravu styku s vnukem a výslechem babičky. V návrhu je zmíněno, že je mezi účastníky plánován rozvod a toto procesní podání je datováno 2. 12. 2020. Při výslechu dne 14. 4. 2021 manželka uvedla, že s manželem nežije společně, on žije v domácnosti s matkou nezletilého vnuka, počínaje lednem 2020. Dále uvedla, že druhý byt pořizovali pro potřeby dětí, v tu dobu ještě nepočítali s tím, že se rozvedou. 9. Shora uvedená skutková zjištění byla posuzována podle hypotéz obsažených v § 755 odst. 1, 2 a 758 o. z. Příčiny rozvratu jsou dedikovány § 756 o. z. Soužití manželů, resp. jeho absence je vyjádřena v ust. § 758 o. z. 10. Podle § 755 odst. 1 o. z. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 11. Podle § 755 odst. 2 písm. b) o. z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. 12. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 13. Podle § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 14. Předně soud hodnotil procesní stanoviska účastníků. Nesouhlas manžela s rozvodem není jen obecným, ale je založen na námitkách, které lze subsumovat k § 755 odst. 2 písm. a) a b) o. z. Manželství však bylo lze rozvést, když byly přítomny důvody kvalifikovaného rozvratu), neboť rozluka přesahuje dobu 3 roků (§ 755 odst. 2 písm. b) in fine o. z.). Tato skutečnost vyplývá z dokazování, tudíž odpadá posouzení klauzule zakotvené v § 755 odst. 2 písm. b) o. z. založené na kontradiktornosti procesního postavení druhého z manželů, nepřevažujícím podílu na rozvratu manželství a přítomnosti zvlášť závažné újmy, která by mu rozvodem manželství vznikla. 15. Shora uvedené a hodnocené důkazy prokazujíc, že je manželství disfunkční po dobu delší jak 3 poslední roky, přinejmenším od sklonku roku 2019. Manželé spolu nežijí, vedena byla pouze rodinná domácnost, manžel upřednostnil péči o vnuka a podřídil se jeho režimu natolik, že docházel do domácnosti a bydliště své dcery, kde zprvu přespával, aby mohl ráno vnuka připravit do předškolního zařízení a posléze do školy, a později již trávil večery v bytě užívaném dcerou a vnukem. Odpadnutí rodinné domácnosti a ukončení společného hospodaření spadá do období března 2020, kdy manžel přestal financovat byt, v němž s manželkou bydlel, upozornil správce o svém záměru, přičemž k platbám již nedocházelo od ledna 2020. Manžel vysvětlil, že neměl důvod hradit předepsané platby za byt, v němž fakticky nebydlí a dodávané komodity a služby spojené s bydlením nečerpá. Za zásadní lze považovat i prokázaný stav posledního roku trvání manželství, kdy spolu manželé