7 C 230/2022-37 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 15. 10. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 13 000 Kč. Tvrdil, že dne 28. 11. 2017 uzavřel s právním předchůdcem žalovaného smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo]. Na základě dohody o postoupení smlouvy ze dne 27. 10. 2020 byla práva a povinnosti ze smlouvy [číslo] převedena na žalovaného. Na základě této smlouvy zajišťovala žalobkyně žalovanému do 31. 5. 2021 služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím satelitu. Dne 31. 5. 2021 kdy byla smlouva ukončena. V souladu s čl. 4 zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize [anonymizováno] TV žalobkyně měl žalovaný povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajatá technická zařízení, a to 2x Set-top box/CA Modul sériové číslo BI102199F90043617 a sériové číslo BI102199F90045463, 2x Přístupová karta [číslo] [číslo] (dále jen„ technická zařízení“). Tato technická zařízení, která žalovaný od žalobkyně převzal, což stvrdil svým podpisem na formuláři o provedení ze dne 28. 11. 2017, žalovaný žalobkyni po ukončení smlouvy nevrátil, v důsledku čehož vznikl žalobkyni dle smlouvy nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč za nevrácení každého Set-top box/CA Modul sériové číslo BI102199F90043617 a sériové číslo BI102199F90045463 a ve výši 1.500 Kč za nevrácení každé přístupové karty [číslo] [číslo]. Žalovaný byl vyzván dne 5. 9. 2022 právním zástupcem žalobkyně k vrácení technických zařízení a zaplacení smluvní pokuty za nevrácená technická zařízení. Žalovaný ani přes zaslanou upomínku smluvní pokutu nezaplatil. 2. Soud ve věci rozhodl dne 25. 11. 2022 elektronickým platebním rozkazem čj. EPR [číslo] – 5, který byl žalovanému doručen dne 5. 12. 2022, což potvrdil podpisem na doručence. Dne 9. 12. 2022 byla na poště [obec] předána k přepravě zásilka obsahující odpor žalovaného do platebního rozkazu. Žalovaný namítal, že v období od 16. 5. 2021 do 20. 12. 2021 byl ve výkonu tresti odnětí svobody a doposud neměl šanci svůj předešlý podnájem navštívit, kde veškeré vybavení zůstalo. Poukázal na to, že pokud jsou služby žalobce nadále využívány, měla by je platit majitelka bytu [jméno] [příjmení]. 3. Z tvrzení žalobce jakož i žalobcem předložené listiny vzal soud za prokázané, že žalobce uzavřel s právním předchůdcem žalovaného dne 28. 11. 2017 smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na základě se žalobce zavázal poskytovat právní předchůdkyní žalovaného ([jméno] [anonymizováno]) sjednané služby elektronických komunikací. Současně jí přenechal do pronájmu technická zařízení, a to 2x Set-top box/CA Modul sériové číslo BI102199F90043617 a sériové číslo BI102199F90045463, 2x Přístupová karta [číslo] [číslo]. Jejich převzetí předchůdkyně žalovaného stvrdila svým podpisem na protokole o provedení /převzetí zařízení dne 28. 11. 2017. Zařízení zůstalo ve vlastnictví poskytovatele služeb a právní předchůdce žalovaného v případě ukončení smlouvy byl povinen ve lhůtě 10 dnů ode dne ukončení smlouvy poskytovateli služeb tato zařízení vrátit. Součástí smlouvy byly Všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací žalobce. 4. Dnem 29. 9. 2020 je datována a oboustranně podepsána dohoda o postoupení pohledávky, dle které [jméno] [příjmení] postoupila veškerá práva a povinnosti ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a žalobcem dne 28. 11. 2017 na žalovaného [celé jméno žalovaného]. Na žalovaného byly postoupeny i veškerá práva a povinnosti vztahující se k technickým zařízením ve vlastnictví žalobce, která byla poskytnuta k užívání [jméno] [příjmení] na základě smlouvy ze dne 28. 11. 2017. Jednalo se o zařízení: 2x Set-top box/CA Modul sériové číslo BI102199F90043617 a sériové číslo BI102199F90045463, 2x Přístupová karta [číslo] [číslo]. Na základě dohody o postoupení smlouvy se stal žalovaný smluvní stranou smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne 28. 11. 2017 namísto [jméno] [příjmení]. Žalovaný vzal také na vědomí povinnost vrátit technická zařízení žalobci do 10 dnů od ukončení smlouvy. Jakož i povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu 5 000 Kč za nevrácení každého technického zařízení a pokutu ve výši 1 500 Kč za nevrácení každé karty. Dohoda o postoupení smlouvy je podepsána jak ze strany žalobce, tak i ze strany žalovaného a [jméno] [příjmení]. 5. Z tvrzení žalobce, kterému neměl soud důvodu nevěřit, neboť ani žalovaný proti tomuto tvrzení neměl žádné námitky, vzal soud za prokázané, že smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací byla ukončena ke dni 31. 5. 2021. 6. Dnem 5. 9. 2022 je datována právním zástupcem žalobce žalovanému zaslaná výzva k úhradě smluvní pokuty ve výši 13 000 Kč a vrácení zařízení. Z jeho obsahu vzal soud za prokázané, že žalovaný byl vyzván k zaplacení smluvní pokuty za nevrácení technických zařízení v celkové výši 13 000 Kč a k vrácení technických zařízení ve lhůtě do 16. 9. 2022, s tím, že byl upozorněn na to, že v případě nezaplacení uvedené částky do stanoveného data bude věc vymáhána soudně, což s sebou přinese další náklady. Výzva byla žalovanému odeslána dne 5. 9. 2022, což žalobce prokázal poštovním podacím, archem odeslané pošty potvrzeným poštou [obec] u [obec] dne 5. 9. 2022. 7. Po zhodnocení shora prokázaných skutečností vzal soud za prokázané, že žalobce a právní předchůdce žalovaného uzavřeli dne 28. 11. 2017 smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které se žalobce zavázal poskytovat předchůdci žalovaného objednané služby elektronických komunikací a za tím účelem mu i poskytl dne 28. 11. 2017 shora specifikovaná technická zařízení. Žalovaný vstoupil do smluvního vztahu s žalobcem na základě dohody o postoupení smlouvy podepsané žalobcem, dosavadním uživatelem i žalovaným dne 29. 9. 2020. Dle smluvních podmínek, které byly nedílnou součástí smlouvy, byl žalovaný povinen v souladu s čl. 4 4. smluvních podmínek v případě ukončení smlouvy pronajatá zařízení poskytovateli služeb vrátit, a to ve lhůtě do 10 dnů ode dne ukončení smlouvy. Smlouva byla ukončena ke dni 31. 5. 2021, žalovaný byl povinen zařízení poskytovateli služeb vrátit do 10. 6. 2021. Vzhledem k tomu, že tuto povinnost nesplnil, je dle čl. III dohody a ceníku žalobce (který je nedílnou součástí smlouvy spolu s všeobecnými podmínkami pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a zvláštních podmínek pro službu kombinované televize [anonymizováno] TV) jeho povinností zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každé zařízení a 1 500 Kč za každou nevrácenou kartu. 8. Vzhledem k tomu, že žalovaný smluvní pokutu ani přes zaslané upomínky žalobci nezaplatil, soud považuje žalobu za důvodnou, a proto jí bylo vyhověno. 9. K námitkám žalovaného v odporu soud dodává, že to byl žalovaný, který byl ve vztahu k žalobci smluvní stranou smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, tudíž jeho námitka, že by služby měla platit majitelka bytu [jméno] [příjmení], neboť v jejím bytě zařízení zůstala, je zcela bezpředmětná. Navíc smlouva byla k 31. 5. 2021 ukončena, předmětem řízení není nedoplatek služeb elektronických komunikací ale smluvní pokuta požadovaná žalobcem za nevrácení propůjčených technických zařízení. Stejně tak bezpředmětná je námitka žalovaného ohledně jeho pobytu ve výkonu trestu odnětí svobody. I když nastoupil do výkonu trestu dle vlastního tvrzení 16. 5. 2021, jeho výkon ukončil již 20. 12. 2021, tj. téměř rok před podáním žaloby. Žalovaný měl tudíž dostatek času na to, aby technická zařízení žalobci vrátil a zabránil tak podání žaloby. Povinnost vrátit žalobci technická zařízení je povinností pouze žalovaného jako smluvní strany smlouvy a nikoho jiného. Pokud tak žalovaný do dne rozhodnutí soudu technická zařízení žalobci nevrátil, musí nést z toho plynoucí důsledky spočívající v zaplacení smluvní pokuty. 10. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a o.s.ř. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142a odst. 1 o.s.ř. žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Uvedenou podmínku pro přiznání nákladů řízení žalobce splnil, soud žalobci na nákladech řízení přiznal částku 2 252 Kč která zahrnuje odměnu advokáta 900 Kč stanovenou dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony á 300 Kč (předžalobní upomínka; příprava převzetí; žaloba), náhradu 300 Kč za 3 paušály á 100 Kč stanovenou dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., částku 252 Kč představující 21% DP