113 C 1/2025-47 — Okresní soud v Jičíně

1. Návrhem ze dne 30. 1. 2025 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 80 000 Kč s příslušenstvím z titulu údajné zápůjčky ze dne 31. 1. 2022. Mezi stranami byla uzavřena pouze ústní smlouva, k předání finančních prostředků mělo dojít v hotovosti někde v Jičíně (žalobce si již nepamatuje kde). Předání prostředků měl být přítomen také , jméno FO, a existenci zápůjčky měl žalovaný uznat také před jeho babičkou , jméno FO, .2. Žalovaný v řízení uvedl, že si od žalobce v minulosti půjčili s kamarádem dohromady 100 000 Kč (každý 50 000 Kč), žalovaný svou část již vrátil a o žádné další půjčce ve výši 80 000 Kč neví.3. Žalobci se uzavření smlouvy nebo předání hotovosti nepodařilo prokázat.4. Konkrétně ze svědecké výpovědi , jméno FO, soud zjistil, že je babičkou žalovaného, žalobce potom zná s ohledem na jejich bydliště ve stejné obci asi 5 let. Svědkyně si nepamatuje, že by někdy viděla jakékoliv předání hotovosti mezi účastníky a ani před ní účastníci mezi sebou nikdy žádné finanční otázky neřešili. Po obdržení předžalobní výzvy zjistila, že žalovaný dlužil žalobci částku asi 50 000 Kč a přes její účet se poté tato částka splácela. O žádném dalším dluhu svědkyně nic neví.5. Ze svědecké výpovědí , jméno FO, vyplývá, že žalobce zná asi 4-5 let, žalovaného pak od 1. třídy základní školy. Svědek dále vypověděl, že si se žalovaným v minulosti půjčili od žalobce každý 50 000 Kč. O další půjčce ve výši 80 000 Kč však nic neví. Osobnímu setkání mezi žalobcem a žalovaným v , adresa, přítomen rozhodně nebyl, všichni tři se takto nejméně několik let nesetkali a poslední takové setkání proběhlo v , adresa, , nikoliv v , adresa, .6. Z účastnických výpovědí obou účastníků soud shodně zjistil, že žalovaný a , jméno FO, si nejdříve půjčili od žalobce každý 50 000 Kč. Žalovaný tuto svoji část ve výši 50 000 Kč žalobci splatil, což potvrdil i sám žalobce ve své výpovědi.7. Z účastnické výpovědi žalovaného společně se skutečnostmi, které jsou soudu známy z vlastní úřední činnosti (řízení sp. zn. 106 C 2/2024) je zřejmé, že na předchozí půjčku 2 x 50 000 Kč byla uzavřena mezi dotčenými osobami písemná smlouva dne 29. 9. 2021.8. Soud nečinil žádná zjištění z výpovědi smlouvy o zápůjčce a z výzvy k úhradě, neboť tyto samy o sobě o uzavření smlouvy nebo o předání finanční hotovosti nevypovídají ničeho. Taktéž žádná zjištění soud neučinil ani z výpisu plateb ve prospěch žalobce, neboť tyto představují splátky dřívější půjčené částky, nikoliv předmětu tohoto řízení.9. V řízení se žalobci nepodařilo prokázat uzavření smlouvy o zápůjčce ve výši 80 000 Kč ani předání jakékoliv hotovosti žalovanému, a to ani přes poučení soudu ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. Soud provedl veškeré řádně navržené důkazy, které by snad mohly být způsobilé tvrzení žalobce prokázat. Oba svědci (paní , jméno FO, i pan , jméno FO, ) shodně uvedli, že o zápůjčce ve výši 80 000 Kč nic neví. Z listinných důkazů žádné uzavření smlouvy ani předání hotovosti nevyplývá. Věrohodnosti tvrzení žalobce nepřispívá ani skutečnost, že zatímco na dřívější zápůjčku ve výši celkem 100 000 Kč byla uzavřena písemná smlouva, nyní na částku 80 000 Kč měla být smlouva toliko ústní. Taktéž v předchozím případě byly sjednány splátky v pevně daných termínech, nyní neměla být splatnost zápůjčky vůbec stanovena a ponechána tak čistě na výzvě žalobce. Jedná se tedy o zcela odlišný způsob poskytnutí dvou finančních částek v krátkém časovém období.10. Zdejší soud nevylučuje, že předmětná smlouva na 80 000 Kč skutečně mohla být uzavřena (v řízení nebyl kategoricky prokázán opak, že smlouva s jistotou uzavřena nebyla). Břemeno důkazní ohledně uzavření smlouvy a předání finanční hotovosti však tíží žalobce a tomu se uvedená tvrzení nepodařilo s nezbytnou mírou jistoty v řízení prokázat.11. Za uvedené situace soud žalobu výrokem I tohoto rozsudku v celém rozsahu zamítl pro neunesení důkazního břemene.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že plně úspěšnému žalovanému přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto sestávají z mimosmluvní odměny advokáta dle § 6 a násl. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen vyhlášky) za 3 úkony právní služby v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, účast u jednání soudu dne 30. 7. 2025, účast u jednání soudu dne 3. 9. 2025) dle § 11 odst. 1 písm. a), g) vyhlášky. Sazba mimosmluvní odměny za každý z úkonů právní služby činí dle § 7 bodu 5 vyhlášky částku 4 300 Kč. Soud při stanovení výše odměny vycházel z tarifní hodnoty sporu 80 000 Kč. Ke každému z úkonů právní služby je nutné přičíst náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 4 vyhlášky ve výši á 450 Kč. Mimosmluvní odměna a náhrada hotových výdajů tak dosahuje celkem částky 14 250 Kč. Uvedené částky je nutné dále zvýšit o náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % (zástupce žalovaného doložil, že je plátcem DPH. Celkem tak náklady řízení žalovaného činí 17 242,50 Kč. Platební místo soud určil dle § 149 odst. 1 o.s.ř. a lhůtu k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř.