17 C 130/2025-65 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 11. 8. 2025 ve znění její opravy z 1.9.2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 47 239,37 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že se domáhá zaplacení neuhrazeného vyúčtování za dodávku elektřiny. Žalovaný odebíral v odběrném místě , adresa, elektřinu, přičemž za ni nezaplatil, to za období 5. 6. 2024 – 31. 1. 2025 vyúčtované daňovým dokladem pod VS , var. symbol, na částku 26 599,46 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 18. 3. 2025. Dále se domáhala doplatku za dodanou elektrickou energii za shodné období v částce 20 639,91 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 6. 6. 2025, a to na základě opravného vyúčtování č. , hodnota, . Po výzvě soudu učiněné v rámci jednání konaného dne 12. 1. 2026 doplnila přílohy vyúčtování, z nichž je patrná spotřeba elektrické energie a průměrná jednotková cena za kWh.2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.3. Soud k projednání věci nařídil jednání na den 19. 2. 2026. žalovanému bylo předvolání řádně doručeno tzv. fikcí dle § 49 o.s.ř. ve spojení s § 50 m o.s.ř. Žalobkyně se z jednání omluvila, soud tak jednal bez přítomnosti řádně předvolaných účastníků.4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne 13. 5. 2024 k uzavření smlouvy o dodávkách elektřiny č. , hodnota, pro odběrné místo , adresa, , na základě které se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu žalovanému a žalovaný se zavázal platit za odebranou elektrickou energii. To je prokázáno smlouvou o dodávkách elektřiny č. , hodnota, . Žalovanému byly za období 5. 6. 2024 – 31. 1. 2025 vystaveny dvě faktury za spotřebovanou elektrickou energii, a sice faktura č. , hodnota, na částku 26 599,46 Kč se splatností ke dni 17. 3. 2025 a opravná faktura č. , hodnota, na částku ve výši 20 639,91 Kč se splatností ke dni 5. 6. 2025 (viz faktury č. , hodnota, a , hodnota, ). Z přílohy k faktuře č. , hodnota, bylo prokázáno, že celková spotřeba elektřiny činila 4,787 MWh, s tím, že v rámci vysokého tarifu to bylo 1 691 kWh (průměrná jednotková cena bez DPH 5,709 Kč/kWh) a v rámci nízkého tarifu 3 096 kWh (průměrná jednotková cena bez DPH 3,953 Kč/kWh). Z předložené přílohy k faktuře č. , hodnota, bylo prokázáno, že za dané období od 5. 6. 2024 – 31. 1. 2025 došlo k přepočtu původního vyúčtování, neboť žalovaný ve skutečnosti odebral více energie, a to celkem , hodnota, MWh, z čehož spotřeba v rámci vysokého tarifu činila 4,590 MWh (průměrná jednotková cena bez DPH 5,77 Kč/kWh) a v rámci nízkého tarifu 3, 150 MWh (průměrná jednotková cena bez DPH 3,96 Kč/kWh). Žalobkyně na základě opravy spočívající v navýšení celkem odebrané elektřiny o 2,953 MWh doúčtovala žalovanému částku 20 639,91 Kč (viz faktury č. , hodnota, a , hodnota, a jejich přílohy). Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 30. 6. 2025 (viz předžalobní výzva a podací lístek).5. Podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.6. Soud žalobu shledal důvodnou a po právní stránce posoudil projednávanou věc následovně: Mezi účastníky existuje právní poměr ze smlouvy o dodávce elektřiny dle § 50 energetického zákona. Na základě této smlouvy má žalobkyně právo na zaplacení ceny uskutečněných dodávek elektřiny. Žalobkyně dodávky elektřiny za období 5. 6. 2024 – 31. 1. 2025 řádně vyúčtovala, avšak žalovaný jí na dluh ničeho nezaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle § 1970 o. z. vedle práva na zaplacení dlužné částky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který žalobkyni náleží ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur do zaplacení.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 890 Kč, která představuje zaplacený soudní poplatek. Soud další paušální náhrady nezastoupeného účastníka žalobkyni nepřiznával, neboť v žalobě a jejích opravách výslovně uvedla, že žádá jen náhradu zaplaceného soudního poplatku.8. Lhůtu k plnění dle výroků I. a II. soud stanovil v zákonné lhůtě tří dnů v souladu s ust. § 160 odst. l o. s. ř.