3 C 211/2023-46 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobou podanou soudu dne 26. 5. 2023 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,75 % ročně od 2. 7. 2015 do zaplacení a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 8 420 Kč, to vše z titulu smlouvy o půjčce č. , hodnota, , kterou uzavřel žalovaný dne , datum, se společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , sídlem , adresa, , , adresa, , (dále jen jako „právní předchůdkyně“). Pohledávky z předmětné smlouvy měly být postoupeny na základě smlouvy ze dne , datum, na společnost , právnická osoba, se sídlem , adresa, , (dále jako „přechodný věřitel“), která je posléze na základě smlouvy ze dne , datum, postoupila na žalobce. Žalovaný měl uhradit právní předchůdkyni částku 8 300 Kč, dále ničeho nehradil.2. Smlouvou o půjčce č. , hodnota, bylo prokázáno, že tato smlouva byla právní předchůdkyní a žalovaným podepsána dne , datum, . Dle textu listiny právní předchůdkyně poskytla žalovanému půjčku 20 000 Kč a tuto částku žalovaný při podpisu smlouvy převzal. Žalovaný se dle znění uvedené smlouvy zavázal vrátit peníze spolu se souhrnným poplatkem 16 720 Kč v 60 týdenních splátkách, přičemž první splátka byla splatná do 7 dnů od data uzavření smlouvy. Smlouva výslovně odkazuje na užití zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednání spotřebitelského úvěru.3. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a přílohou č. 1 k této smlouvě bylo prokázáno, že je podepsána právní předchůdkyní jako postupitelem a společností , právnická osoba, (přechodný věřitel) jako postupníkem. Obsahem této smlouvy je postoupení pohledávek uvedených v příloze této smlouvy, mimo jiné i pohledávky za žalovaným ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, , na postupníka k okamžiku uhrazení úplaty za postupované pohledávky.4. Potvrzením o přijetí úplaty bylo prokázáno, že úhrada za postupované pohledávky byla právní předchůdkyni uhrazena přechodným věřitelem dne 25. 6. 2015.5. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 a poštovním podacím archem bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalovaného informovala o postoupení pohledávky z titulu předmětné smlouvy o půjčce na přechodného věřitele a toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 16. 7. 2015.6. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 12. 9. 2018 a poštovním podacím archem bylo prokázáno, že přechodný věřitel žalovaného informoval o postoupení pohledávky z titulu předmětné smlouvy o půjčce na žalobce a toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 14. 9. 2018.7. Předžalobní výzvou ze dne 26. 4. 2023 a poštovním podacím archem bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dluhu vyplývajícího z předmětné smlouvy do 9. 5. 2023. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 27. 4. 2023.8. Smluvními podmínkami o půjčce se soud blíže nezabýval, když z nich neměly plynout pro věc žádné rozhodné skutečnosti, stejně tak výpisy z obchodního rejstříku.9. Prázdnou zákaznickou kartou nebylo prokázáno ničeho, když existence uvedeného formuláře bez jeho vyplnění v konkrétním případě údaji týkajícími se konkrétního dlužníka nesvědčí nic o tom, zda a jak právní předchůdkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného.10. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Dne , datum, podepsali právní předchůdkyně a žalovaný smlouvu o půjčce č. , hodnota, . Touto smlouvou právní předchůdkyně poskytla žalovanému půjčku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peníze spolu se souhrnným poplatkem ve výši 16 720 Kč v týdenních splátkách, přičemž první splátka byla splatná do 7 dnů od data uzavření smlouvy. Dne , datum, podepsala právní předchůdkyně jako postupitel a přechodný věřitel jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, kterou právní předchůdkyně postoupila pohledávky ve smlouvě specifikované, mimo jiné i pohledávku za žalovaným ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, na postupníka. O postoupení pohledávky byl žalovaný právní předchůdkyní informován v oznámení ze dne 25. 6. 2015, předaným k poštovní přepravě dne 16. 7. 2015. Dále pak přechodný věřitel postoupil tuto pohledávku za žalovaným žalobci, o tomto postoupení informoval přechodný věřitel žalovaného oznámením ze dne 12. 9. 2018 předaným k poštovní přepravě dne 14. 9. 2018. Žalovaný dosud na poskytnutou půjčku uhradil částku 8 300 Kč. Žalobce vyzýval žalovaného k úhradě dluhu z titulu smlouvy o půjčce, a to předžalobní výzvou ze dne 26. 4. 2023 předanou k poštovní přepravě dne 27. 4. 2023, a to ve lhůtě do 9. 5. 2023.11. Vzhledem k tomu, že se v řízení vyskytuje cizí prvek daný sídlem žalobce, řešil soud primárně otázku vlastní pravomoci a příslušnosti v projednávané věci. Za situace, kdy Česká republika i , stát, republika jsou členy , právnická osoba, a řízení ve věci bylo zahájeno po 10. 1. 2015, je nutné aplikovat na otázky pravomoci a příslušnosti Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012. Podle čl. 18 odst. 2 citovaného nařízení u spotřebitelských smluv smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. V dané věci jde o závazek ze spotřebitelské smlouvy, žalovaný jako spotřebitel má bydliště v České republice a tím je dána příslušnost tohoto soudu k projednání a rozhodnutí sporu.12. S ohledem na datum uzavření předmětné smlouvy o půjčce soud v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., posuzoval věc podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném ke dni 1. 8. 2009, (dále jen „obč. zák.“).13. Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.14. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.15. Podle § 2 písm. a) zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro účely tohoto zákona se rozumí spotřebitelským úvěrem poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit.16. Podle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.17. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.18. Podle § 517 odst. 1 věty první obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.19. Podle § 524 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.20. Soud dospěl k následujícímu posouzení. Právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě půjčky dle § 657 a násl. obč. zák. ve spojení s § 2 zákona č. 321/2001 Sb. Není sporu o tom, že v době uzavření smlouvy vystupoval žalovaný jako spotřebitel a právní předchůdkyně jako podnikatelka, smlouva výslovně odkazuje na to, že strany mají v úmyslu podřídit smlouvu právní úpravě zákona č. 321/2001 Sb. Právní předchůdkyně poskytla žalovanému v den sjednání půjčky peníze, žalovaný se je zavázal vrátit ve splátkách.21. S ohledem na spotřebitelskou povahu poskytnutého úvěru musel soud při posouzení věci přihlédnout k zásadě ochrany spotřebitele (slabší smluvní strany) jako jedné z vůdčích zásad soukromého práva (např. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, popř. nález Ústavního soudu ze dne 15. 6. 2009. sp. zn. I. ÚS 342/09; srov. též § 262 odst. 4 obch. zák.). Význam ochrany spotřebitele ostatně akcentuje také Krajský soud v Ostravě, například ve svém usnesení ze dne 23. 6. 2022, č. j. 75 Co 199/2022-87. Soud nezjistil, že by se právní předchůdkyně zabývala poměry žalovaného majícími vliv na jeho schopnost splácet. Právní předchůdkyně zcela rezignovala na svou obecnou povinnost přezkoumat tzv. úvěruschopnost vyplývající jí z korektivu dobrých mravů a veřejného pořádku, konkrétně ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany. Za takové situace proto soud posoudil uzavřenou smlouvu jako absolutně neplatnou dle § 39 obč. zák. Žalobce, na kterého byly přes přechodného věřitele postoupeny pohledávky z předmětné smlouvy dle § 524 obč. zák., tak má právo pouze na zaplacení majetkového prospěchu žalovaného – bezdůvodného obohacení dle § 451 obč. zák. ve výši nevrácené jistiny a úroků z prodlení z bezdůvodného obohacení žalovaného. Právní předchůdkyně žalovanému poskytla 20 000 Kč, žalovaný na smlouvu hradil 8 300 Kč, majetkový prospěch žalovaného tak činí rozdíl těchto částek, tedy 11 700 Kč a ty je žalovaný dle § 457 obč. zák. povinen žalobci vrátit. Žaloba je tedy důvodná jen co do nárok