§ 2 zákon o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. – Vymezení pojmů
Zákon o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. · 321/2001 Sb. · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh
Stručně: Paragraf 2 zákona č. 321/2001 Sb. vymezuje základní pojmy, jako je spotřebitelský úvěr, spotřebitel, věřitel a roční procentní sazba nákladů, pro účely tohoto zákona. Spotřebitelský úvěr je definován široce jako poskytnutí peněz nebo odložená platba, za kterou spotřebitel platí, například formou půjčky nebo koupě na splátky. (§ 2 zákona č. 321/2001 Sb., zákon o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Vymezení pojmů
- Týká se: spotřebitel, věřitel
- Lhůta nebo doba: „…podíl z dlužné částky, který je spotřebitel povinen zaplatit věřiteli za období 1 roku.“
- Judikatura: na § 2 odkazuje 15 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 321/2001 Sb.
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) spotřebitelským úvěrem poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. Spotřebitelským úvěrem není
1. platba, kterou spotřebitel platí za nesplnění závazku vyplývajícího ze smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr,
2. platba, kterou spotřebitel platí mimo kupní cenu, aniž byl na koupi poskytnut spotřebitelský úvěr,
3. platba za převod peněžních prostředků a platba za vedení účtu, který je určen ke splácení spotřebitelského úvěru; to neplatí pro případ, kdy tato platba je nepřiměřeně vysoká a kdy spotřebitel nemá možnost volby způsobu placení; do celkové výše spotřebitelského úvěru se však započítává cena za přijetí platby,
4. platba související s účastí na dohodách, které se přímo neváží na smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, a to i tehdy, když tyto dohody mají vliv na podmínky spotřebitelského úvěru,
5. platba za pojištění nebo záruku, pokud se nejedná o pojištění nebo záruku, která má věřiteli zajistit splacení spotřebitelského úvěru v případě smrti spotřebitele, jeho invalidity, pracovní neschopnosti nebo nezaměstnanosti, a to maximálně ve stejné výši, jako je celková výše spotřebitelského úvěru, včetně úroku a jiných plateb spojených s poskytnutím spotřebitelského úvěru,
b) spotřebitelem fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti a v jejíž prospěch je spotřebitelský úvěr sjednáván,
c) věřitelem fyzická nebo právnická osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo sdružení takovýchto osob,
d) roční procentní sazbou nákladů na spotřebitelský úvěr procentní podíl z dlužné částky, který je spotřebitel povinen zaplatit věřiteli za období 1 roku.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Spotřebitelský úvěr je definován široce jako poskytnutí peněz nebo odložená platba, za kterou spotřebitel platí, například formou půjčky nebo koupě na splátky.
- Spotřebitel je vždy fyzická osoba, která si úvěr bere pro své osobní potřeby, nikoli pro podnikání.
- Věřitel je ten, kdo úvěr poskytuje v rámci své podnikatelské činnosti.
- Roční procentní sazba nákladů (RPSN) představuje celkové náklady na úvěr vyjádřené v procentech za rok.
Na co si dát pozor
- Některé platby, jako jsou pokuty za nesplnění závazku nebo běžné poplatky za vedení účtu (pokud nejsou nepřiměřeně vysoké a spotřebitel má možnost volby), nejsou považovány za součást spotřebitelského úvěru.
- Pojištění nebo záruka se do spotřebitelského úvěru započítávají pouze tehdy, pokud slouží k zajištění splacení úvěru v případě smrti, invalidity, pracovní neschopnosti nebo nezaměstnanosti spotřebitele, a to jen do výše celkového úvěru.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 2
Jak soudy aplikují § 2
Za použití ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění do 31. 7. 2010, § 2 písm. b) zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., zdůraznil, že spotřebitel je účastníkem trhu vstupující do soukromoprávních vztahů s podnikajícími fyzickými nebo právnickými osobami, přičemž nenakupuje zboží a nevyužívá služeb podnikatelů (dodavatelů) pro svou obchodní nebo jinou podnikatelskou …
Půjčku, kterou měl žalobce poskytnout žalované je proto třeba považovat za spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 písm. a) zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. (dále též jen „zákon o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru“), s tím, že podle názoru odvolacího soudu „nejsou dány výjimky“ stanovené v § 1 odst. 2 tohoto zákona (rozuměj, že nejde o žádný ze zde vypočtených případů, na něž se zákon o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru nevztahuje).
Podle § 2 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitelským úvěrem poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit (písm. a/), …
Související
§ 2 Vymezení pojmů (Zákon o puncovnictví a zkoušení drahých )§ 3 VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ PRO ÚČELY TOHOTO ZÁK (Zákon o ochraně osobních údajů v informa)§ 2 Vymezení pojmů (Nařízení vlády o technických požadavcích)§ 2 VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ PRO ÚČELY TOHOTO ZÁK (Zákon o ochraně osobních údajů v informa)§ 2 Vymezení pojmů (Vyhláška o veterinárních požadavcích na )