3 C 220/2025-18 — Okresní soud v Jeseníku

Žalobce se v řízení domáhal po žalovaném zaplacení částky 10 458 Kč s příslušenstvím jako dluhu z uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny na odběrné místo , adresa, .Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Na základě předložených důkazů (žádosti o uzavření smlouvy, smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, obchodních podmínek, ceníku konečné faktury, výzvy k plnění před podáním žaloby, předžalobní upomínky a pověření) soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobce jako dodavatel a žalovaný jako zákazník uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny dne , datum, do odběrného místa , adresa, na dobu určitou do , datum, . Žalobce vyúčtoval za odebranou elektřinu za období od 10. 11. 2023 do 11. 7. 2024 doplatek ve výši 10 458 Kč, splatný dne 1. 8. 2024. Žalobce upomínal žalovaného e-mailovou výzvou k zaplacení dlužné částky a následně předžalobní výzvou ze dne 20. 3. 2025 upomínal žalovaného o zaplacení dlužné částky 10 458 Kč. Žalovaný na svůj dluh žalobci ničeho neuhradil.Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, (dále jen „energetický zákon“), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze.Žalobce jako dodavatel a žalovaný jako zákazník uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny dne , datum, , přičemž tato smlouva se řídí ustanovením § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon a ustanovením § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník dále jen o.z.) týkající se kupní smlouvy. Na základě takto uzavřené smlouvy byl žalobce povinen dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, a povinností žalovaného bylo za dodanou elektřinu částku 10.458 Kč zaplatit. Soud proto shledává žalobcův nárok jako oprávněný.Neuhrazením dluhu za elektřinu se žalovaný dnem následujícím po dni splatnosti faktury ocitl v prodlení se splněním svého peněžitého závazku. S tímto prodlením spojuje ust. § 1970 o.z. vznik povinnosti žalované zaplatit žalobci i úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto vyhověl žalobě v části týkající se příslušenství – úroku z prodlení.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Náhrada nákladů řízení žalobce se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a hotových výdajů ve výši 2 x 300 Kč (předžalobní výzva, podání návrhu), tj. celkem 600 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Tyto náklady žalobce vynaložil k účelnému uplatňování svého práva a soud tedy žalobci jejich náhradu v celkové výši 1 400 Kč (800 + 600) přiznal.