13 C 144/2022-29 — Okresní soud v Jindřichově Hradci

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím, kterého se domáhá z titulu bezdůvodného obohacení žalované, když žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], dne [datum] smlouvu o zápůjčce, a kterou žalovaná nesplatila v ujednané době. 2. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr: Právní předchůdkyně žalobkyně žalované na základě smlouvy o zápůjčce, kterou nedoložila, poskytla částku ve výši 5 000 Kč. Tuto skutečnost dokládá výpisem z účtu právního předchůdce žalobkyně, dle kterého byla žalované na její bankovní účet dne [datum] poskytnuta finanční částka ve výši 5 000 Kč, s poznámkou platby„ půjčka“. Žalovaná na úhradu dluhu nezaplatila ničeho. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla dne [datum] postoupena žalobkyni. Výzvou ze dne [datum] byla žalovaná žalobkyní vyzvána k zaplacení dlužné částky nejpozději do sedmi dnů od odeslání výzvy, výzva byla odeslána dne [datum]. 3. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se pak bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 4. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. V uvedené věci bylo prokázáno, že žalovaná převzala od právního předchůdce žalobkyně částku 5 000 Kč, a na této částce následně nezaplatila ničeho, tedy se bezdůvodně obohatila ve smyslu § 2991 o. z., a je její povinností uvedenou částku vrátit. Pohledávka na žalobkyni přešla z původního věřitele smlouvou o postoupení pohledávek podle § 1879 a násl. o. z. 7. Co se týče úroků z prodlení, soud počátek prodlení žalované určil soud v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR (např. rozhodnutí ze dne 15. 5. 2005, sp. zn. [spisová značka], dále pak rozhodnutí ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. [spisová značka]), kdy u nároku na vydání bezdůvodného obohacení nastává splatnost dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník vyzván věřitelem k plnění. Z uvedeného plyne, že žalovaná je v prodlení od [datum], když byla žalobkyní výzvou ze dne [datum], odeslanou dne [datum], vyzvána k zaplacení dlužné částky do sedmi dnů od odeslání výzvy, tj. do [datum]. Z tohoto důvodů byla žaloba částečně zamítnuta, a to v rozsahu úroku z prodlení, který přesahuje tento rámec. Výše přiznaných úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ke dni, kdy se žalovaná dostala do prodlení. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 a § 137 odst. 2, 3 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, který účtoval náhradu nákladů řízení podle advokátního tarifu. Soud přiznal žalobkyni náhradu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a žaloba) po 200 Kč v souladu s § 14b advokátního tarifu. Dále soud přiznal paušální náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu za 3 úkony právní služby po 100 Kč. Advokát dále doložil, že je plátcem DPH, a daň vyúčtoval; o DPH bylo rozhodnuto v souladu se zákonem o DPH a judikaturou podle právního stavu k datu rozhodování soudu, a to ve výši 21 % z výše uvedených částek nákladů řízení. Dále byl nákladem řízení žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Součet těchto částek činí výsledné náklady řízení, jak jsou uvedeny výše ve výroku III.