11 C 247/2020-94 — Okresní soud v Jihlavě

1.) Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 026 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru k bankovnímu účtu. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše 10 000 Kč. Úvěr byl úročen sazbou 17,9 % ročně a měl být splacen do 6 měsíců. Svou povinnost žalovaný nedodržel a úvěr byl prohlášen za splatný [datum]. Žalobkyně v řízení žádala vrácení jistiny úvěru 10 000 Kč, úroku 2 530,90 Kč dospělého ke dni [datum], úroku z prodlení 1 007,79 Kč dospělého ke dni [datum], poplatků 2 026 Kč za službu poskytnutí kontokorentu a zaslání upomínek, a dále úroku od [datum] z jistiny a úroku z prodlení z jistiny včetně poplatků od [datum]. 2.) Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů založených ve spise. 3.) Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný požádal žalobkyni dne [datum] o poskytnutí kontokorentního úvěru k běžnému účtu. Přijetím jeho žádosti byla [datum] uzavřena smlouva o úvěru 10 000 Kč. Úvěr byl úročen 17,9 % ročně a měl být splacen do 6 měsíců. Současně byl ujednán poplatek za služby spojené s vedením kontokorentního úvěru 19 Kč měsíčně, poplatek za upomínku 300 Kč a poplatek za výzvu 500 Kč. Z historie plateb, výzev, upomínek a oznámení o zesplatnění bylo zjištěno, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas a žalobkyně proto v souladu s čl. 2, bodu 7. smlouvy, zesplatnila celý neuhrazený dluh s účinností ke dni [datum]. Žalovaný byl oznámením současně vyzván k úhradě dluhu, ten však neuhradil ani k předžalobní upomínce. 4.) Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5.) Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 6.) Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím ke shora uvedeným zákonným ustanovením soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z. Na tento závazkový vztah soud kromě obecných ustanovení aplikoval i výše uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně jako věřitel v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr a žalovaný vystupoval v postavení spotřebitele (nejednal v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání). Žalobkyně prokázala, že splnila svůj závazek a umožnila žalovanému čerpat úvěr formou sjednaného úvěrového rámce. Současně bylo prokázáno splnění povinností kladených zákonem o spotřebitelském úvěru, dle kterého je věřitel povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele tím způsobem, aby nebyly dány důvodné pochybnosti o jeho schopnosti poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný však netvrdil ani neprokázal, že by splnil svůj závazek a vyčerpaný úvěr vrátil spolu se souvisejícími platbami. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni částku 15 564,69 Kč, která sestává z jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatků ve výši 2 026 Kč, smluvního úroku ve výši 2 530,90 Kč ke dni [datum], úroku z prodlení ve výši 1 007,79 Kč ke dni [datum] a dále úroku od [datum] z jistiny a úroku z prodlení z jistiny včetně poplatků od [datum] dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. bylo poté žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. 7.) O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a předžalobní výzvy) ve výši 3x 300 Kč podle § 8 odst. 1, § 14b bod 2 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Nelze žalobkyni přiznat odměnu zástupce v plné výši dle § 7 AT, poněvadž návrh na zahájení řízení podaný žalobkyní je v souladu s § 14b odst. 1 AT návrh podaný na formulářovém vzoru vydávaným Ministerstvem spravedlnosti, opakovaně týmž žalobcem (v této věci žalobkyní, jež návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu uplatňuje jen u podepsaného soudu desítky svých peněžitých pohledávek ze smluv o úvěru), předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 2 252 Kč.