12 C 266/2020-49 — Okresní soud v Jihlavě

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů založených ve spise. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které předchůdkyně žalobkyně umožnila žalované čerpat úvěr formou opakovaného čerpání z úvěrového rámce až do výše 35 000 Kč Smlouva byla v souladu s obchodními podmínkami, jež jsou nedílnou součástí smlouvy, uzavřena prostřednictvím internetové stránky předchůdkyně žalobkyně, na které se žalovaná zaregistrovala a zadáním specificky vygenerovaného kódu pro její osobu vyjádřila souhlas s návrhem smlouvy včetně souvisejících dokumentů, jako obchodní podmínky a standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalovaná vyčerpala celkem 10 000 Kč. Tuto částku byla žalovaná povinna v souladu se smlouvou vrátit v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 12,5 % nesplaceného úvěru vždy 30. den měsíce společně s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatkem za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru. Žalované byla rovněž zasílána měsíční vyúčtování s uvedenou výší aktuální splátky. Žalovaná však pravidelné splátky nehradila. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne [datum] se současnou předžalobní výzvou k úhradě dluhu v dodatečně poskytnuté lhůtě. Žalovaná ani poté svůj dluh neuhradila a dluží žalobkyni 10 000 Kč, když žalobou není uplatňován úrok za poskytnutí úvěru ani poplatek. Na základě stručného právního posouzení věci soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), resp. jako smlouvu o spotřebitelském úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně splnila svůj závazek poskytnout žalované možnost čerpat sjednané peněžní prostředky a že v souladu s § 1879 o.z. řádně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná však netvrdila ani neprokázala, že by splnila svoji povinnost podle § 2395 o.z. a poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni řádně vrátila. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni požadovanou částku 10 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. bylo poté žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a předžalobní výzvy) ve výši 3x 200 Kč podle § 14b bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), když tarifní hodnota dle § 8 odst. 1 AT činí 10 000 Kč. Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 1 489 Kč.