8 C 129/2020-39 — Okresní soud v Jihlavě

Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně v odůvodnění žaloby uvedla, že je řádným držitelem povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu uděleným [anonymizována tři slova] a je zapsána v seznamu vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. Žalobkyně v rámci svého podnikání poskytla žalovanému jako svému klientovi na základě smlouvy o poskytování služeb ze dne [datum] služby platební brány umožňující placení pomocí platebních karet a zrychlených bankovních převodů. Žalobkyně za tyto služby účtovala žalovanému sjednané poplatky, zejména poplatek [částka] za každou aktivovanou platformu (url adresu) za měsíc, ve kterém žalovaný nedosáhne obratu [částka]. Žalovanému tak byl žalobkyní s ohledem na údajné nesplnění obratové podmínky účtován poplatek [částka] měsíčně za období duben 2019 až leden 2020, tj. za 10 měsíců, žalovaný však žalobkyní účtované poplatky neuhradil, přestože byl upomínán. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“) do datové schránky. K nařízenému jednání se žádný z účastníků nedostavil a soud při splnění zákonných podmínek rozhodl v jejich nepřítomnosti. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně a úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu soud zjistil, že předmětem podnikání žalobkyně je kromě jiného i platební styk a zúčtování. Dále žalobkyně předložila dokument označený jako„ SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB“, který je datován dnem [datum]. Měl být uzavřen mezi žalobkyní a žalovaným. Předmětem této smlouvy bylo umožnění využívání služby [anonymizována dvě slova] žalovanému, tedy žalobkyně měla prostřednictvím [anonymizována dvě slova] žalovanému umožnit operace s elektronickými penězmi. Z obchodních podmínek [právnická osoba] soud zjistil, že [anonymizována dvě slova] se rozumí IT řešení umožňující provádění platebních transakcí, zejména [anonymizováno] s [anonymizováno] penězi, tj. jejich vydání, placení a zpětnou výměnu a [anonymizována dvě slova] se rozumí zabezpečené prostředí v [anonymizována dvě slova], který je na základě Smlouvy přidělen [role v řízení], a na kterém jsou elektronické peníze uchovávány. K důkazu předložený dokument je prostou elektronickou kopií. Na konci dokumentu je u označení žalobkyně připojen podpis jednatele. U žalovaného je uvedeno, že byl podepsán prostřednictvím komunikace na dálku kódem [číslo] z telefonního čísla [tel. číslo]. Na základě výše popsaných zjištění z provedených důkazů nelze podle názoru soudu učinit závěr o tom, že žalovaný uzavřel smlouvu v podobě, jak tvrdí žalobkyně. Předně u předložené kopie není jisté, že tato byla uzavírána pouze v elektronické podobě, když u žalobkyně je v místě identifikují jejího jednatele nečitelný rukou psaný podpis, což spíše nasvědčuje tištěné podobě dokumentu. Z identifikace žalovaného, jak je uvedena na konci předložené smlouvy, však vyplývá uzavření smlouvy toliko v elektronické podobě. Předložená smlouva ovšem není podepsána uznávaným elektronickým podpisem, který jediný je ve smyslu zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi, v účinném znění, schopen garantovat identifikaci jednající osoby a současně zaručit nezměnitelnost dokumentu po jeho podepsání. Není-li prokázáno, že s žalobkyní jednal žalovaný a že tento odsouhlasil znění smlouvy, včetně odkazu na obchodní podmínky, není možné učinit závěr o uzavření smlouvy o poskytování služeb. Žalobkyně se k jednání soudu nedostavila, čímž se připravila o možnost být poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., že zatím neunáší důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že smlouva byla uzavřena. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy s žalovaným, na základě které by jí měl vzniknout nárok na požadované poplatky, a proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého by náhrada nákladů řízení náležela v řízení úspěšnému žalovanému. Protože žalovanému žádné náklady řízení nevznikly a žalovaný byl v řízení nečinný, pročež nelze uvažovat ani o paušální náhradě nákladů, nebyla žalovanému náhrada nákladů řízení přiznána.