12 C 307/2020-32 — Okresní soud v Jihlavě

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum] smlouvu o úvěru prostřednictvím internetové stránky předchůdkyně žalobkyně, na které se žalovaný registroval a odsouhlasil návrh smlouvy, jenž mu předchůdkyně žalobkyně zaslala po prověření úvěruschopnosti žalovaného. Téhož dne byly na účet žalovaného poskytnuty peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, které se v souladu se smluvním ujednáním zavázal uhradit nejpozději do [datum]. Žalovaný lhůtu splatnosti nedodržel a poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalovaný dlužnou částku ve výši 3 000 Kč neuhradil ani k předžalobní upomínce ze dne [datum]. Na základě stručného právního posouzení věci soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), resp. jako smlouvu o spotřebitelském úvěru v souladu se zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně splnila svůj závazek poskytnout žalovanému sjednané peněžní prostředky a že v souladu s § 1879 o.z. řádně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný již netvrdil ani neprokázal, že by splnil svoji povinnost a poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni požadovanou částku společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo poté žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a předžalobní výzvy) ve výši 3x 200 Kč podle § 8 odst. 1, § 14b bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 1 489 Kč.