18 C 252/2021-28 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 1 510 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného jízdného a přirážek k jízdnému. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 2. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav věci. Žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně (Dopravní podnik [územní celek], a. s.), a to dne 8. 7. 2019 na lince silniční dopravy č. A. Na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatila. Výše jízdného 10 Kč vyplývá z žalobkyní předloženého tarifu a výše přirážky k jízdnému 1 500 Kč vyplývá z žalobkyní předložených smluvních přepravních podmínek. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 2. 2021 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku žalobkyni. Žalobkyně žalovanou dopisem vyzvala k úhradě žalované částky. 3. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o přepravě osob podle § 2550 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku. V souladu s § 18a odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a v souladu se smlouvou o přepravě vzniklo žalobkyni právo na úhradu dlužného jízdného ve výši celkem 10 Kč a na úhradu přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Jelikož žalovaná soudu neprokázala, že by dlužnou částku žalobkyni uhradila, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. pak bylo žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. 4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve spojitosti s § 142a odst. 1 o.s.ř. tak, že byť byla žalobkyně v řízení plně úspěšná, nebyla jí náhradu nákladů řízení přiznána, neboť ani přes písemnou výzvu soudu nedoložila, že by zaslala žalované na známou adresu řádnou výzvu k plnění. Soud současně neshledal žádné důvody hodné zvláštního zřetele, pro které by bylo možno náhradu nákladů zcela nebo z části žalobkyni přiznat (§ 142a odst. 2 o.s.ř.).