18 C 255/2021-111 — Okresní soud v Jihlavě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 250 Kč jako neuhrazeného nepovoleného debetního zůstatku podle smlouvy o poskytování bankovních služeb ze dne 18. 5. 2016 uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), § 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Na základě listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou byla dne 18. 5. 2016 uzavřena smlouva o poskytování bankovních služeb). Na základě této smlouvy se účastníci dohodli, že právní předchůdkyně žalobkyně povede pro žalovanou účet č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Ve smlouvě byla sjednána možnost přečerpání účtu až o 1 000 Kč s tím, že žalovaná byla povinna záporný zůstatek do jednoho roku uhradit, jinak se jedná o nepovolený debetní zůstatek, který je úročen úrokem z prodlení a žalovaná se zavázala platit poplatky stanovené v ceníku. Nepovolený debetní zůstatek však přes upomínky nebyl žalovanou uhrazen. Z tohoto důvodu právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila dopisem ze dne 23. 1. 2020 s účinností ke dni 7. 2. 2020 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 2. 2020 byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 7. 4. 2020. Žalované byla zaslána předžalobní výzva dne 7. 4. 2020. Žalobkyně předložila výpis z účtu žalované, ze kterého vyplývá způsob čerpání finančních prostředků a vznik záporného zůstatku. 4. Soud posoudil závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o účtu podle § 2662 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Právní předchůdkyně žalobkyně dostála svému závazku zřídit a vést pro žalovanou účet. V souladu se smlouvou vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na úhradu poplatků. Žalovaná nesplnila svou povinnost uhradit nepovolený debetní zůstatek. Žalobkyně prokázala výši i důvody vzniku nepovoleného debetního zůstatku. Rovněž prokázala, že na ní byla platně pohledávka od původního věřitele postoupena. Žalovaná na svůj dluh uhradila dne 30. 4. 2020 částku 1 000 Kč. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 1 250 Kč. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. pak bylo žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Pro výpočet náhrady nákladů řízení soud postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), neboť se jedná o řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Soud přiznal žalobkyni náhradu za odměnu jejího zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění) podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t., sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 bodu 1. a. t. 200 Kč. Dále soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů jejího zástupce za tři úkony právní služby v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., náhradu za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 1, 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalované uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro stanovení jiné lhůty soud neshledal důvod.