20 C 228/2021-27 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 4 114,35 Kč za neoprávněný odběr a neoprávněnou distribuci plynu na odběrném místě na adrese [adresa]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, z nichž má za prokázaný následující skutkový stav věci. Obchodník s plynem – innogy [právnická osoba] ukončil s žalovaným smluvní vztah o dodávce plynu a dne [datum] požádal žalobkyni o ukončení distribuce plynu do odběrného místa na adrese [adresa], EIC 27ZG600Z0233560P. Jelikož se žalobkyni nepodařilo demontovat plynoměr, byl odběr plynu v odběrném místě od [datum] kvalifikován jako neoprávněný odběr a neoprávněná distribuce plynu, na což byl žalovaný upozorněn dopisem ze dne [datum]. K demontáži plynoměru došlo až dne [datum], přičemž až do této doby žalovaný v odběrném místě plyn odebíral. Za období od [datum] do [datum] proto žalobkyně vyúčtovala žalovanému k úhradě částku 4 114,35 Kč za neoprávněný odběr a neoprávněnou distribuci plynu. Žalovaný přes upomínky dluh nevyrovnal. 4. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl závazkový vztah, který je regulován zákonem o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Od [datum] žalovaný odebíral plyn bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu, a rovněž bez uzavřené smlouvy na distribuci plynu. [příjmení] plynu do odběrného místa žalovaného v období od [datum] do [datum], je tudíž třeba považovat za neoprávněný odběr a neoprávněnou distribuci plynu ve smyslu § 74 odst. 1 písm. a) a odst. 4 písm. a) energetického zákona. Žalobkyni v takovém případě náleží náhrada škody ve smyslu § 74 odst. 7 energetického zákona, jejíž výše se řídí § 9 vyhlášky č. 108/2011 Sb. (jedná se o speciální závazkový vztah, který nepodléhá režimu bezdůvodného obohacení či náhrady škody dle občanského zákoníku, srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2010 sp. zn. 25 Cdo 229/2008, nebo ze dne 28. 6. 2012, sp. zn. 25 Cdo 2617/2010). Žalovaný porušil svou povinnost uhradit vzniklou škodu a současně nijak nezpochybnil množství odebraného plynu či výši vyúčtované náhrady škody. Za této situace soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého dluhu, náleží žalobkyni též úrok z prodlení z žalované částky podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 114,35 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč.