24 C 274/2020-32 — Okresní soud v Jihlavě

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 995 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. č. [anonymizováno] [číslo] B, (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Z provedeného dokazování soud zjistil, že dne [datum] byla z účtu [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] převedena prostřednictvím služby The Pay platba ve výši 1 500 Kč na účet číslo [bankovní účet], jehož majitelem a jediným disponentem byla k uvedenému dni žalovaná. Podle faktury [číslo] ze dne [datum] byla žalovaná povinna uhradit [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] do [datum] částku 1 995 Kč, zahrnující jistinu ve výši 1 500 Kč a poplatek ve výši 495 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Dopisem ze dne [datum] informovala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou o postoupení pohledávky a výzvou z téhož dne ji právní zástupce žalobkyně vyzval k uhrazení dlužné částky. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou a ani poskytnutí částky úvěru žalované právní předchůdkyní žalobkyně. Žalobkyně soudu prokázala pouze to, že žalovaná obdržela dne [datum] na svůj účet částku 1 500 Kč od [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], avšak neprokázala ani případné uzavření smlouvy o úvěru s touto společností ve smyslu ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), ani postoupení pohledávky vzniklé z poskytnutí uvedené částky žalované z této společnosti na žalobkyni ve smyslu ustanovení § 1879 o. z. Jelikož soud dospěl k závěru, že žalovaná výše uvedenou částku od právní předchůdkyně žalobkyně neobdržela, nemohlo na její straně dojít ani k bezdůvodnému obohacení na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, respektive žalobkyně, ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Z uvedeného důvodu soud uzavřel, že žaloba je nedůvodná, a proto ji v celém rozsahu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. V řízení byla zcela úspěšná žalovaná, a tudíž jí náleží náhrada nákladů řízení proti neúspěšné žalobkyni. Protože jí však v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.