4 C 140/2021-246 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhaly určení existence služebnosti chůze zatěžující služebné pozemky ve vlastnictví žalovaného, a to pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], ve prospěch panujících pozemků ve vlastnictví žalobkyň, a to pozemků p. [číslo] p. č. st. [číslo], p. [číslo] [číslo] p. č. st. [číslo] vše v tomtéž katastrálním území. Žalobkyně a jejich předchůdci užívali a dosud občas užívají služebné pozemky k průchodu severním směrem od pozemku p. [číslo] dále východním směrem od silnice [ulice]. Celková doba užívání cesty přesahuje 20 let a žalobkyně ani jejich předchůdci neměli důvod pochybovat, že jim právo chůze přes služebné pozemky nesvědčí. Předchůdcem žalobkyně a) a b) byli [jméno] a [jméno] [příjmení], předchůdcem žalobkyně c) byl [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Předchůdci žalobkyň užívali stezku vedoucí přes služebné pozemky v přesvědčení, že je s tím vlastník pozemků srozuměn a souhlasí s tím. V terénu byla vyšlapaná pěšina a vlastník průchodu nikdy nebránil. Z uvedeného plynula dobrá víra předchůdců žalobkyň, že mají právo stezku užívat. Cesta se nacházela za hrází bývalého rybníka na pozemku [parcelní číslo]. Hráz je v jednom místě průchozí a umožňuje přístup na komunikaci na pozemku [parcelní číslo] a dále do blízkého lesa. Hlavním důvodem pro užívání stezky přes služebné pozemky bylo zkrácení si cesty. Žalobkyně zakreslily průběh stezky do přiložené ortofoto katastrálního snímku. Žalobkyně mají naléhavý právní zájem na určení existence věcného břemena, neboť toto věcné právo není zapsáno v katastru nemovitostí a žalovaný aktuálně usiluje o vydání stavebního povolení pro kanalizaci a čističku odpadních vod na služebných pozemcích. Vodoprávní úřad žalobkyně vyzval buď k předložení dohody se žalovaným, anebo k podání žaloby na určení existence věcného břemene. 2. Žalovaný namítal, že žalobkyně nebyly objektivně v dobré víře, neboť neexistoval konkrétní důvod opravňující je k přesvědčení, že vykonávají při průchodu přes pozemky žalovaného své právo. Pouhé přecházení žalobkyň a jejich předchůdců přes cizí pozemek, aniž by se vlastník pozemku bránil, držbou není. Stejně tak není držbou práva odpovídajícímu věcnému břemeni užívání veřejné cesty po pozemcích obce, když tato cesta byla k chůzi užívána v minulosti širokou veřejností. Do doby vydržení nelze započítat užívání veřejné obecní cesty. Podstatou žaloby tak není ochrana věcného břemene stezky, nýbrž ochrana práva obecného užívání pozemní komunikace. Oba služebné pozemky jsou aktuálně zarostlé a průchod přes ně není reálně možný. Pozemky žalobkyň nepřiléhají k pozemkům žalovaného a nejedná se tedy cestu nutnou pro využití pozemků žalobkyň. Za účelem pohodlnějšího přístupu žalobkyň do lesa či zkrácení cesty není možné vydržet služebnost stezky. Takové věcné břemeno by nepřiměřeně omezovala vlastníka služebného pozemku. Žalobkyně zahájily řízení před soudem účelově ve snaze zamezit výstavbě kanalizace a čističky odpadních vod. V průběhu řízení o zrušení opatření obecné povahy-změny územního plánu žalobkyně tento argument nevyužily a učinily tak poprvé až v řízení o vydání společného stavebního povolení. 3. Z výzvy [stát. instituce] ze dne 22. 2. 2021 bylo zjištěno, že vodoprávní úřad vyzval stavebníka [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] a dále žalobkyně, aby do 30. 4. 2021 předložili správnímu orgánu dohodu o vyřešení služebnosti chůze po dotčených pozemcích žalovaného nebo zahájili řízení o určení práva před soudem. Z listin týkajících se návrhu na zrušení opatření obecné povahy-změny [číslo] územního plánu [obec]: 1) Námitek ze dne 24. 10. 2017, 2) návrhu na zrušení opatření obecné povahy ze dne 19. 3. 2019, 3) doplnění kasační stížnosti ze dne 30. 8. 2019 se argument týkající se služebnosti chůze neobjevil. Naopak v námitce proti vydání společného povolení pro dobudování kanalizace a čističky odpadních vod ze dne 28. 1. 2020 se žalobkyně b) a c) a v odvolání proti rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 5. 6. 2020 se žalobkyně a) touto argumentací již bránily. Z fotografií předložených žalovaným bylo zjištěno, že pozemek [parcelní číslo] je dno bývalého rybníka, které je v zarostlé vysokou trávou, pozemek [parcelní číslo] je někdejší hráz zarostlá stromy a keři. Východní část pozemků u komunikace u [anonymizováno] je zarostlá dřevinami a plevelem. Z informací o souborech-fotografií bylo zjištěno, že fotografie ve složce [příjmení] byly pořízeny 28. 9. 2021. Fotografie ve složce [příjmení] byly pořízeny 12. 6. 2020 a 9. 9. 2021. Ze snímků [příjmení] [příjmení] bylo zjištěno totéž. Ze snímků území ve Veřejném registru půdy LPIS ze dne 7. 7. 2004, 10. 6. 2010, 28. 7. 2012, 10. 6. 2014, 22. 5. 2016, 10. 6. 2018 bylo zjištěno, že louka na pozemku [parcelní číslo] je posečená. Snímky ze dne 18. 5. 2020 a 21. 4. 2007 nejsou dostatečně kvalitní. Z koordinačního situačního výkresu bylo zjištěno, že budoucí stavba čističky odpadních vod má vzniknout právě na pozemku [parcelní číslo] za hrází bývalého rybníka v místech, kde má vést cesta, kterou měly využívat žalobkyně podle nákresu předloženého dne 20. 8. 2021. Z katastrální mapy a ortofoto mapy bylo zjištěno, že pozemky žalobkyň a pozemky žalovaného neleží v bezprostřední blízkosti či návaznosti na služebné pozemky žalovaného p. [číslo]. Z návrhu smlouvy [číslo] o poskytnutí podpory ze [anonymizováno] fondu životního prostředí [anonymizováno], z rozhodnutí [číslo] [anonymizováno] fondu životního prostředí ze dne 29. 3. 2021, souhrnného stanoviska [anonymizováno] ze dne 29. 3. 2021 nebylo pro toto řízení nic podstatného zjištěno. Z listin získaných ze sbírky listin katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně c) nabyla své pozemky kupní smlouvou uzavřenou s Ing. [jméno] [příjmení] dne 12. 12. 2014. Pozemky p. č. st. 217, p. [číslo] nabyl [jméno] [příjmení] kupní smlouvou od manželů [příjmení] ze dne 7. 5. 2001. Manželé [příjmení] nabyli své pozemky od [jméno] [příjmení] na základě kupní smlouvy ze dne 7. 5. 1975. Pozemek [parcelní číslo] nabyl [jméno] [příjmení] kupní smlouvou uzavřenou se žalovaným dne 3. 2. 2003. Uvedený pozemek nabyl žalovaný kupní smlouvou od [anonymizováno] fondu [anonymizováno] ze dne 24. 7. 2002. Žalobkyně b) nabyla pozemek p. č. st. [číslo] kupní smlouvou uzavřenou se [jméno] a [jméno] [příjmení] dne 11. 5. 2011. Manželé [příjmení] nabyli své pozemky od [jméno] a [jméno] [příjmení] na základě postupní smlouvy ze dne 4. 12. 1980. Žalobkyně a) nabyla pozemek [parcelní číslo] kupní smlouvou uzavřenou dne 25. 1. 2012 s prodávajícím [jméno] [příjmení]. Žalobkyně a) nabyla pozemek [parcelní číslo] na základě kupní smlouvy uzavřené s manžely [příjmení] dne 30. 5. 2016. Žalobkyně a) nabyla pozemek [parcelní číslo] na základě kupní smlouvy uzavřené dne 20. 5. 2016 s Ing. [jméno] [příjmení]. Na archivní fofografii předložené žalobkyní a) při jednání dne 8. 11. 2021 bylo vidět družstevní lihovar s komínem, o kterém hovořila při výslechu svědkyně [jméno] [příjmení]. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 8. 11. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně a) je vlastnicí pozemků p. [číslo] v k. ú. [obec], žalobkyně c) je zapsána jako vlastník pozemků p. č. st. [číslo], p. [číslo] v tomtéž katastrálním území, žalovaný je zapsán jako vlastník pozemků p. [číslo]. Mezi účastníky řízení nebylo sporné, že žalobkyně b) je vlastníkem pozemku p. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí]. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v dané lokalitě bydlí od dětství. V minulosti se chodilo po hrázi bývalého rybníka na pozemku [parcelní číslo] k řece [anonymizováno]. Po cestě okolo [anonymizováno] mlýna se nechodilo, neboť cesta byla v minulosti zanesená blátem, to se však změnilo po vybudování kanalizace a v současnosti se chodí po této cestě. Cesta po hrázi postupně zarostla včetně části louky trním, přibližně 20 let nikdo cestu neudržuje. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v lokalitě bydlí posledních 42 let. Po hrázi na pozemku [parcelní číslo] vedla v minulosti cesta, po které svědkyně i lidé z městečka chodili do lesa. Odjakživa i v současnosti chodí lidé tímto místem na procházky. Svědkyně uvedla, že se chodilo po vyšlapaných cestičkách po hrázi, ale také pod hrází z obou stran, tzn. po pozemcích p. [číslo]. Pozemky nebyly oplocené, průchodu nikdo nebránil. Cestu využívali například pejskaři či sousedky svědkyně při cestě na šišky či kopřivy. Podle svědkyně je hráz zarostlá poslední dva roky a za uvedenou dobu místo zpustlo a zarostlo. Svědkyně zdůraznila, že nechce, aby v tomto prostředí vznikla čistička odpadních vod. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že lokalitu zná 45 let. Na pozemku [parcelní číslo] je louka, po pozemku [parcelní číslo] vedla pěšina, po které svědek jako dítě chodil ke splavu. Když se nedalo v minulosti projít po hrázi, chodilo se po louce pod hrází. Cestu využívala celá obec včetně žalobkyně a) a dcer paní [příjmení]. Uvedenou cestou se chodilo dále do lesa přes mostek přes potok [anonymizováno]. Do téhož