4 C 166/2021-40 — Okresní soud v Jihlavě

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 4 530 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného jízdného za jízdu žalované prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně ([anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno]) a přirážky k jízdnému. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Z provedeného dokazování soud zjistil, že se žalovaná přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně, a to dne 8. 11. 2018 linkou [anonymizována dvě slova], dne 4. 2. 2018 linkou [anonymizována dvě slova] a dne 4. 10. 2018 linkou [anonymizována dvě slova]. Žalovaná se v žádném z uvedených případů na výzvu kontrolora neprokázala platnou jízdenkou, jízdné a přirážku rovněž k jízdnému nezaplatila. Výše jízdného v každém jednotlivém případě 10 Kč vyplývá z žalobkyní předloženého tarifu a výše přirážky k jízdnému vždy ve výši 1 500 Kč vyplývá z žalobkyní předložených smluvních přepravních podmínek. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2019 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku žalobkyni. Žalobkyně žalovanou dopisem vyzvala k úhradě žalované částky. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o přepravě osob podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z. V souladu s § 37 odst. 5 a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a v souladu se smlouvou o přepravě vzniklo žalobkyni právo na úhradu dlužného jízdného vždy ve výši celkem 10 Kč a na úhradu přirážky k jízdnému vždy ve výši 1 500 Kč. Jelikož žalovaná soudu neprokázala, že by dlužnou částku žalobkyni uhradila, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. pak bylo žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 062 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 4 530 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a z částky 1 000 Kč za jeden právní úkon po podání návrhu ve věci (účast na jednání dne 6. 10. 2021) podle § 14b odst. 3 ve spojení s § 7 a. t., včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21 % ve výši 462 Kč, a to s ohledem na ustálenou rozhodovací praxi Krajského soudu v [obec] pobočky v Jihlavě ve skutkově obdobných sporech. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně, a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.