4 C 338/2020-21 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky v celkové výši 9 000 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 21. 1. 2020 uzavřela se žalovaným smlouvu o bezúročné půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému půjčku ve výši 6 000 Kč převodem na jeho účet dne 23. 1. 2020. Strany si ve smlouvě sjednaly smluvní pokutu ve výši 500 Kč za prodlení se zaplacením každé splátky. Žalovaný byl v prodlení se splácením šesti splátek a žalobkyně tak požadovala smluvní pokutu ve výši 3 000 Kč. 2. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z nich soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 21. 1. 2020 smlouvu o bezúročné půjčce [číslo] jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 6 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit ve šesti měsíčních splátkách po 1 000 Kč splatných do každého 10. dne v měsíci počínaje 10. 2. 2020. Účastníci si ve smlouvě rovněž ujednali, že pro případ prodlení žalovaného s vrácením půjčky se sjednává smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, a pro případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky se sjednává smluvní pokuta ve výši 500 Kč; smluvní pokuty se staly splatnými následující den po dni jejich vzniku. Žalobkyně poskytla žalovanému půjčenou částku 6 000 Kč převodem na jeho bankovní účet dne [datum]. Žalovaný splátky půjčky včas neuhradil, proto mu žalobkyně naúčtovala smluvní pokutu ve výši 6 x 500 Kč za neuhrazené splátky splatné dne 10. 2. 2020, 10. 3. 2020, 10. 4. 2020, 10. 5. 2020, 10. 6. 2020 a dne 10. 7. 2020. Dne 15. 7. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné sumy ve výši 9 000 Kč a upozornila jej na možnost uplatnění nároku u soudu. 3. Na základě provedených důkazů a v souladu s ustanovením § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), a s ustanovením § 122 odst. 1 písm. c), odst. 2, odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve spojení s ustanovením § 5 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně a účinně uzavřena smlouva o zápůjčce včetně ujednání o smluvní pokutě. Jelikož smlouva o zápůjčce byla uzavřená jako bezúročná a bez jakékoli úplaty za poskytnutí zápůjčky, nebyla žalobkyně povinna v souladu s ustanovením § 5 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru posuzovat úvěruschopnost žalovaného podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním naúčtovala žalovanému v důsledku jeho prodlení s úhradou jednotlivých splátek i celé zápůjčky smluvní pokuty. Žalovaný porušil svou povinnost a poskytnuté peněžní prostředky s příslušenstvím řádně a včas nevrátil, resp. neuhradil. Žaloba tak byla shledána důvodnou a soud jí v celém rozsahu vyhověl, a to včetně platně sjednané smluvní pokuty, a dále úroku z prodlení, který žalobkyně požaduje ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky tj. od 11. 7. 2020 do zaplacení, z dlužné částky bez úroku ve výši zákonem stanoveného úroku z prodlení (dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když pro delší lhůtu nebyly shledány důvody. 4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.