8 C 150/2021-27 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 17 200 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti při podpisu uvedené smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně úvěr společně s kapitalizovaným úrokem za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 000 Kč, poplatkem za administrativní činnost a vyhodnocení úvěru ve výši 2 000 Kč a poplatkem za splácení v hotovosti ve výši 4 000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Ve smlouvě byla dohodnuta úroková sazba 19,27 % ročně. K posouzení úvěruschopnosti žalované byly právní předchůdkyní žalobkyně využity žalovanou poskytnuté údaje o rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech, přičemž tyto údaje byly ověřeny listinami označenými v kartě zákazníka. Žalovaná svůj dluh řádně a včas nehradila. Celkem žalovaná uhradila 800 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne [datum] postoupila pohledávku za žalovanou v dosud neuhrazené výši žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky. Žalovaná dluh neuhradila, přestože jí byla před podáním žaloby zaslána upomínka. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila. K jednání se nedostavila ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek projednal věc a rozhodl ji v nepřítomnosti účastníků. 3. Právní osobnost žalobkyně byla doložena výpisem z obchodního rejstříku. 4. Z listiny označené jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti“ soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně s kapitalizovaným úrokem za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, a to vše v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Ve smlouvě žalovaná svým podpisem potvrdila, že celou výši úvěru převzala v hotovosti při uzavření smlouvy. 5. Z žádosti o úvěr ([příjmení] zákazníka) vyplývá, že totožnost žalované byla ověřena občanským průkazem. Žalovaná uvedla, že je od března 2018 zaměstnána na částečný úvazek v [anonymizována dvě slova] [obec] s čistým měsíčním příjmem ve výši 8 000 Kč. Další blíže nespecifikované příjmy žalované činily 6 000 Kč, přičemž celkové měsíční výdaje činily 6 500 Kč. V části nazvané„ Dokumenty k ověření finanční situace Žadatele“ není vyplněna žádná kolonka. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z přehledu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovanou v dosud neuhrazené výši. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z podacího lístku vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Z předžalobní výzvy datované [datum] a z podacího lístku soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 21 810,03 Kč ve lhůtě do [datum]. 7. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované částku 10 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala dlužnou částku vrátit ve splátkách spolu s kapitalizovaným úrokem za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Při uzavírání smlouvy o úvěru ověřila právní předchůdkyně žalobkyně totožnost žalované a žalovaná jí sdělila své příjmy a výdaje. Podle žádosti o úvěr nebyl k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovanou využit právní předchůdkyní žalobkyně žádný dokument. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou v dosud neuhrazené výši na žalobkyni. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhů s určenou lhůtou k plnění do [datum]. Do podání žaloby žalovaná na svůj dluh z uvedené smlouvy zaplatila na základě nesporovaných tvrzení žalobkyně pouze částku 800 Kč. 8. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále též jen„ ZoSÚ2016“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ2016 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ2016 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ2016 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 10. Na základě závěru o skutkovém stavu a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k dále uvedenému. Na závazkový vztah vzniklý mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný ZoSÚ2016, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při předmětném právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by smlouva měla souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, dostupný na [webová adresa] či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na www. [webová adresa], přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud na základě provedeného dokazování nemůže učinit závěr o tom, jak se právní předchůdkyně snažila ověřit schopnost žalované poskytnutý úvěr splatit. Žalobkyně obecně tvrdila, jak bylo postupováno, a odkazovala na příslušná ustanovení zákona, ale ke svým tvrzením nenavrhla žádný důkaz. Žalobkyně svá tvrzení, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovanou byly její právní předchůdkyní využity i další zdroje soudu nijak neprokázala, neboť tato skutečnost nevyplývá ani z karty zákazníka, kde příslušná část není vyplněna. Současně není možné posoudit, zda z případně předložených listin byly učiněny relevantní závěry. Tím, že se žalobkyně k jednání nedostavila, připravila se o možnost být poučena ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. Soud proto uzavírá, že se právní předchůdkyně žalobkyně spokojila s pouhým tvrzením žalované ohledně jejích příjmů i výdajů. 11. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odb