124 C 8/2021-36 — Okresní soud v Jihlavě

Předmětem řízení je zaplacení částky 4 344 Kč s příslušenstvím představující neuhrazenou část ceny za žalovanou odebranou elektřinu v období od [datum] do [datum] podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi účastníky dne [datum] a nárok na zaplacení poplatku za odeslání upomínky. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí bez nařízení jednání, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z nich soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž se zavázala dodávat žalované do odběrného místa na adrese [adresa žalované], elektřinu a související služby. Žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu a související služby platit cenu dle ceníku žalobkyně a rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Součástí smlouvy bylo i ustanovení o právu žalobkyně naúčtovat žalované poplatek za každou odeslanou upomínku ve výši 200 Kč Součástí smlouvy jsou i všeobecné obchodní podmínky, v jejichž čl. 4 je stanovena povinnost klienta zaplatit poplatek ve výši 200 Kč za každou odeslanou upomínku. Žalobkyně žalované vyúčtovala cenu odebrané elektřiny za období od [datum] do [datum] fakturou č. [anonymizováno] znějící na částku 3 291 Kč se splatností dne 4. 5. 2018. Tato faktura byla změněna opravnou fakturou č. [anonymizováno] ze dne [datum] na částku 4 144 Kč splatnou dne 7. 6. 2018. Upomínkou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 4 144 Kč jako dluhu z neuhrazené faktury a dále částky 200 Kč jako poplatku za odeslání upomínky. Předžalobní upomínkou ze dne 18. 3. 2019 byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 4 144 Kč do 4. 4. 2019. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně uzavřenou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny podle ustanovení § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, jež se podpůrně řídí úpravou kupní smlouvy v ustanovení § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“). Žalobkyně doložila, že řádně splnila své povinnosti vyplývající z uvedené smlouvy, neboť dodávala do odběrného místa žalované ve výše uvedeném období elektřinu včetně souvisejících služeb, a má proto nárok na úhradu nedoplatku za tuto dodávku ve výši 4 144 Kč. Dále žalobkyně prokázala, že žalované odeslala upomínku, přičemž podle smlouvy i všeobecných obchodních podmínek může žalobkyně požadovat po žalované částku 200 Kč za každou odeslanou upomínku. Žalovaná je tak povinna hradit žalobkyni i poplatek ve výši 200 Kč za jednu odeslanou upomínku. Žalovaná netvrdila a neprokázala, že žalobkyni cokoliv na její nárok uhradila, a proto soud návrhu žalobkyně v plném rozsahu vyhověl. Jelikož se žalovaná dnem následujícím po splatnosti faktury ze dne 24. 5. 2018 dostala do prodlení s plněním svých peněžitých závazků ve smyslu ustanovení § 1968 věty první o. z., náleží žalobkyni úrok z prodlení z částky 4 144 Kč podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti uvedené faktury do zaplacení. Podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 719 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bodu 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 4 344 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 1, 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.