18 C 260/2022-69 — Okresní soud v Jihlavě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 3 208 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací a smlouvy o pojištění zařízení, které dne 18. 11. 2018 uzavřela se žalovaným. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 18. 11. 2018 smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací č. OMS [číslo], na základě které se žalobkyně zavázala v rámci tarifu B O2 Spolu poskytovat žalovanému sjednané služby k telefonním číslům [tel. číslo], [tel. číslo], [tel. číslo] a [tel. číslo] na dobu určitou, a to do 17. 11. 2020, a žalovaný se zavázal zaplatit vyúčtovanou cenu. Tentýž den mezi sebou strany uzavřely dodatky č. OMS [číslo] a č. OMS [číslo], na základě kterých se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému pojištění nahodilého poškození a odcizení hardware k zařízením Tm Huawei Y5 2018 modrý DS ZL, IMEI: [číslo] a Tm Huawei Y5 2018 černý DS ZL, IMEI: [číslo] na dobu 25 měsíců od uzavření dodatku, včetně poskytnutí slevy v částce odpovídající jednomu měsíci, a žalovaný se zavázal zaplatit vyúčtovanou cenu. Součástí smluv byly i všeobecné podmínky žalobkyně a příslušné ceníky. Podle bodu 5.7 všeobecných podmínek se účastník, tedy žalovaný, zavázal zaplatit cenu každé upomínky a veškeré náklady spojené s případným vymáháním pohledávky v případě nehrazení vyúčtování. Fakturou [číslo] ze dne 20. 12. 2018 byla žalovanému za období od 20. 11. do 19. 12. 2018 vyúčtována mj. částka 2 228 Kč za služby třetích stran – platba přes SMS a celkem částka 196 Kč za pojištění zařízení se splatností 11. 1. 2019. V následujících fakturách [číslo] ze dne 20. 1. 2019 za období od 20. 12. 2018 do 19. 1. 2019 se splatností 11. 2. 2019, [číslo] ze dne 20. 2. 2019 za období od 20. 1. do 19. 2. 2019 se splatností 14. 3. 2019, [číslo] ze dne 11. 4. 2019 za období od 20. 2. do 19. 3. 2019 se splatností 11. 4. 2019 a [číslo] ze dne 20. 4. 2019 za období od 20. 3. do 19. 4. 2019 se splatností 13. 5. 2019 byla žalovanému vyúčtována mj. vždy částka celkem 196 Kč za pojištění zařízení. Uvedené faktury včetně vyjmenovaných položek žalovaný neuhradil. Dopisem ze dne 11. 3. 2019 (odeslaného týž den) žalobkyně žalovanému oznámila, že ke dni 15. 4. 2019 mu zrušila služby vedené pod [číslo] z důvodu neuhrazených pohledávek a zároveň žalovaného vyzvala k uhrazené dluhu nejpozději do 10. 4. 2019 s možností obnovení služeb. Žalovaný byl upozorněn na možnost soudního řešení sporu. Žalobkyně žalovaného opakovaně upozornila na neuhrazený dluh upomínkou ze dne 14. 5. 2019, a vyzvala ho k úhradě nejpozději do 26. 5. 2019. 4. Věcnou příslušnost soudů projednávat v občanskoprávním řízení spory ze smluv o poskytování tzv. služeb třetích stran podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, potvrdil ve svém usnesení ze dne 20. 4. 2011, č.j. Konf 4/2011-12, zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, zveřejněném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. 11, roč. 2011, s. 1027. Zvláštní senát zde vyslovil, že umožní-li poskytovatel služby elektronických komunikací uživateli objednat a konzumovat službu s vyjádřenou cenou (příloha 1 bod 7 vyhlášky č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací), jejíž obsah je uživateli sdělen prostřednictvím sítě a služeb elektronických komunikací, jde o výjimku předvídanou § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích; spor o zaplacení ceny za takovou službu (službu obsahu) přísluší rozhodnout soudu. 5. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že výše uvedená účastnická smlouva včetně dodatků byla platně a účinně uzavřena podle § 63 zákona o elektronických komunikacích a ustanovení § 2758 občanského zákoníku a že jejich součástí byly i smlouvy o pojištění. Žalobkyně prokázala, že řádně vyúčtovala žalovanému zprostředkované služby třetích stran a pojistné výše uvedených koncových zařízení (mobilní telefony). Z důvodu neplacení vyúčtování tak žalobkyně požaduje po žalovaném částku 200 Kč za náklady spojené s případným vymáháním pohledávky. Žalovaná tak dluží žalobkyni celkem 3 408 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že tuto částku žalobkyni uhradil, případně, že by se zprostil povinnosti k její úhradě jiným způsobem. Soud proto shledal žalobu ohledně částky 3 408 Kč důvodnou, a to včetně úroků z prodlení z částky 3 208 Kč ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 14. 5. 2019, neboť žalovaný je v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, přičemž okamžik počátku prodlení se odvíjí až od splatnosti posledního vyúčtování. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni přisouzenou částku s příslušenstvím ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč sestávající se z částky žalobkyní zaplaceného soudního poplatku. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám žalobkyně, a to ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.