20 C 167/2022-68 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 000 Kč s příslušenstvím jako dlužné částky ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 9. 7. 2014. V důvodech svého návrhu uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, zahraniční [právnická osoba] [příjmení] p.I.c., se sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], Sliema SLM [číslo], Malta (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným výše uvedeného dne smlouvu o zápůjčce na blíže nespecifikovanou částku, kterou se žalovaný zavázal spolu s poplatky splatit do 13. 8. 2014 Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, následně vygenerováním speciálního kódu, kterým žalovaný akceptoval smlouvu o zápůjčce, včetně obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný zápůjčku nesplatil řádně a včas, když do dne 13. 8. 2014 zápůjčku ani částečně nesplatil. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017, o čemž byl žalovaný informován. Ke dni podání žaloby dluží žalovaný na jistině částku 1 000 Kč. Poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobkyně po žalovaném nepožaduje. 2. Účastníci sice neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, avšak soud neměl skutková tvrzení za úplná, nařídil ve věci jednání a souběžně usnesením ze dne 21. 7. 2022, č. j. 20 C 167/2022-58, vyzval žalobkyni, aby řádně tvrdila, z čeho dovozuje vznik nároku na bezdůvodné obohacení, když z podané žaloby nevyplývá, že byla jistina žalované pohledávky žalovanému reálně poskytnuta. Na tuto výzvu žalobkyně do konání jednání nereagovala a jednání se nezúčastnila. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: 4. Žalobkyně předložila k důkazu dokument označený jako„ [jméno] application info“ - žádost o půjčku, ve které jsou uvedeny údaje o žalovaném, jenž je identifikován jménem a příjmením, adresou trvalého bydliště, číslem občanského průkazu, bankovním účtem a telefonním číslem. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017. 5. Soud posoudil žalobou uplatněný nárok podle ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalovaný získal majetkový prospěch na úkor žalobkyně plněním bez právního důvodu. Po zhodnocení provedených důkazů není totiž podle názoru soudu možné učinit závěr, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo ke sjednání vzájemných závazků tak, jak tvrdí žalobkyně. Předložené dokumenty neobsahují podpis žalovaného a ani z jiných skutečností nelze dovodit, jestli skutečně šlo o konsenzus mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v tvrzených otázkách. Jednoznačná identifikace osoby je při elektronické komunikaci v zásadě možná jen při použití datové schránky zřízené podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, nebo zaručeného elektronického podpisu, neboť pouze tento druh elektronického podpisu byl podle ustanovení § 2 písm. b) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění platném a účinném do 19. 9. 2016, jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňoval identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, a byl k datové zprávě, ke které se vztahoval, připojen takovým způsobem, že bylo možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Žalobkyně tedy neunesla důkazní břemeno ohledně existence smlouvy o zápůjčce. 6. Žalobkyně soudu také nedotvrdila a tedy ani neprokázala, že žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně poskytla finanční prostředky ve výši 1 000 Kč. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně a účinně uzavřena smlouva o zápůjčce a mezi žalobkyní (její právní předchůdkyní) a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný mohl na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatit, neboť by mu právní předchůdkyně žalobkyně plnila bez platného závazku, a žalobkyně, na níž byla pohledávka platně postoupena, by tak mohla mít nárok ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. na vrácení toho, oč se žalovaný obohatil. 7. Jelikož ale soudu nebylo předloženo žádné tvrzení o tom, jak vznikl žalovaný dluh, tj. zda se jedná o částku, kterou právní předchůdkyně žalobkyně skutečně ve prospěch žalovaného vynaložila, nezbylo soudu než žalobu zamítnout. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení, jelikož žalobkyně nebyla ve sporu úspěšná a žalovanému pro jeho úplnou procesní pasivitu žádné náklady nevznikly.