20 C 299/2021-34 — Okresní soud v Jihlavě

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 485 Kč s příslušenstvím jako neuhrazeného příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo žalovaného provozováno bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutkový stav. Žalovaný byl v době od 16. 12. 2019 do 31. 3. 2020 a v době od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka], přičemž v této době nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala dne 23. 9. 2020 a dne 2. 12. 2020 dopisy žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel do garančního fondu [obec] kanceláře pojistitelů za uvedená nepojištěná období včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v celkové výši 15 485 Kč ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. Výzvy byly žalovanému doručeny dne 8. 10. 2020, resp. 17. 12. 2020. Soud dospěl k závěru, že žalovaný v rozporu s § 1 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), provozoval vozidlo na pozemní komunikaci, aniž měl platně sjednáno pojištění za újmu způsobenou provozem vozidla. V souladu s § 4 odst. 1 citovaného zákona tak žalobkyni vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku, jehož výše se podle § 4 odst. 3 téhož zákona vypočte jako součin počtu dní, kdy byla žalovaným porušována povinnost podle § 1 odst. 2 uvedeného zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla uvedené v § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Současně podle § 4 odst. 4 téhož zákona žalobkyni náleží náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši stanovené v § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný byl tudíž povinen uhradit žalobkyni příspěvek odpovídající součinu počtu 229 nepojištěných dní a denní sazby ve výši 65 Kč a dále náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši dvakrát 300 Kč; celkem tak dluh žalovaného činí částku 15 485 Kč. Jelikož žalovaný soudu neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo po uplynutí třicetidenní lhůty k plnění uvedené ve výzvě podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. pak bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 485 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.