20 C 5/2022-20 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 530 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného jízdného a přirážek k jízdnému. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud tak jednal v nepřítomnosti žalovaného v souladu s občanským soudním řádem. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně, a to dne 17. 1. 2020 na lince trolejbusu A. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše jízdného 10 Kč vyplývá z žalobkyní předloženého tarifu a výše přirážky k jízdnému 1 500 Kč vyplývá z žalobkyní předložených smluvních přepravních podmínek. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 7. 2021 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku žalobkyni. Žalobkyně žalovaného dopisem vyzvala k úhradě žalované částky. 4. Z provedeného dokazování soud dále zjistil, že dne 3. 1. 2020 byl právní předchůdkyní žalobkyně sepsán zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] podle něhož se prostředkem veřejné dopravy provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně dne 3. 1. 2020 na lince B trolejbusu přepravovala osoba identifikovaná jménem [celé jméno žalovaného] s údajným pobytem na adrese„ [ulice a číslo], [obec]; osobní údaje této osoby nebyly nijak ověřeny. Zápis o provedené přepravní kontrole byl přepravovaným cestujícím nečitelně podepsán. Tento cestující se na výzvu kontrolora neprokázal platnou jízdenkou a jízdné ani přirážku k jízdnému nezaplatil. Podle zápisu o provedené přepravní kontrole byly dlužné jízdné a přirážka k jízdnému splatné ve lhůtě 15 pracovních dnů ode dne sepsání zápisu. Výše jízdného 10 Kč vyplývá z tarifu právní předchůdkyně žalobkyně a výše přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč vyplývá ze smluvních přepravních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 7. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému postoupení pohledávky písemně oznámila. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, avšak žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. 5. Z provedeného dokazování soud dále zjistil, že dne 25. 12. 2019 byl právní předchůdkyní žalobkyně sepsán zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] podle něhož se prostředkem veřejné dopravy provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně dne 25. 12. 2019 na lince C trolejbusu přepravovala osoba identifikovaná jménem [celé jméno žalovaného] s údajným pobytem na adrese„ [ulice a číslo], [obec]; osobní údaje této osoby nebyly nijak ověřeny. Zápis o provedené přepravní kontrole byl přepravovaným cestujícím nečitelně podepsán. Tento cestující se na výzvu kontrolora neprokázal platnou jízdenkou a jízdné ani přirážku k jízdnému nezaplatil. Podle zápisu o provedené přepravní kontrole byly dlužné jízdné a přirážka k jízdnému splatné ve lhůtě 15 pracovních dnů ode dne sepsání zápisu. Výše jízdného 10 Kč vyplývá z tarifu právní předchůdkyně žalobkyně a výše přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč vyplývá ze smluvních přepravních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 7. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému postoupení pohledávky písemně oznámila. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, avšak žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. 6. V případě zápisu o kontrole ze dne 17. 1. 2020 soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o přepravě osob podle § 2550 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku. V souladu s § 37 odst. 5 a 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a v souladu se smlouvou o přepravě vzniklo žalobkyni právo na úhradu dlužného jízdného ve výši celkem 10 Kč a na úhradu přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Jelikož žalovaný soudu neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil, soud žalobě ohledně této částky vyhověl společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. pak bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. 7. Ohledně zápisů o kontrole ze dne 3. 1. 2020 a ze dne 25. 12. 2019 ovšem soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala totožnost osoby, s níž byly sepsány předmětné zápisy o provedené přepravní kontrole, respektive neztotožnila tuto osobu s žalovaným. Přepravovaná osoba byla dle ustanovení § 37 odst. 4 písm. d), odst. 5 písm. b) in fine zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, povinna v případě, že se neprokázala platným jízdním dokladem a nezaplatila jízdné a přirážku, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky, jimiž jsou jméno, příjmení, datum a místo narození, adresa pro doručování a číslo osobního dokladu. Právní předchůdkyně žalobkyně se však spokojila pouze s ničím neověřeným tvrzením přepravovaného cestujícího ohledně jeho jména, příjmení a bydliště. Ze strany žalovaného nedošlo během následného vymáhání vzniklého dluhu ani během soudního řízení k uznání tvrzeného dluhu; rovněž podpis přepravovaného cestujícího nemohl posloužit k jeho ztotožnění s žalovaným. Žalobkyně sice soudu prokázala, že její právní předchůdkyně platně postoupila v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, avšak neprokázala uzavření smlouvy o přepravě osob mezi svou právní předchůdkyní a žalovaným podle ustanovení § 2550 a násl. o. z., a tudíž neprokázala ani to, že osobou povinnou k úhradě jízdného a přirážky k jízdnému je skutečně žalovaný, tj. nebyla prokázána pasivní věcná legitimace žalovaného ohledně přepravy dne 3. 1. 2020 ani ohledně přepravy dne 25. 12. 2019. Jelikož soud shledal v řízení nedostatek pasivní věcné legitimace, žalobu ohledně částky 3 020 Kč s příslušenstvím zamítl. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná ohledně částky 1 510 Kč s příslušenstvím, tj. ze 33,3 %, zatímco žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky 3 020 Kč s příslušenstvím, tj. z 66,7 %. Úspěch žalovaného tak převýšil úspěch žalobkyně, a proto by měl nárok na náhradu nákladů řízení. Jelikož žalovanému ale žádné náklady nevznikly, tak soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.