21 C 70/2020-120 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podaným návrhem ve znění jejího doplnění ze dne [datum] domáhá uznání cizího rozhodnutí, kterým je rozsudek Rozhodčího soudu [územní celek], [ulice] [anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo]. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 16 odst. 4 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, v platném znění. 3. Žalobkyně předložila soudu Rozhodnutí Rozhodčího soudu [územní celek], [číslo], [příjmení], ul. [anonymizována dvě slova] 17, [země] ze dne [datum] ve věci č. [anonymizováno] [číslo], o ukončení smlouvy a navrácení zálohy a oproti žalobě o vymáhání smluvní pokuty, s doložkou právní moci. Dále předložila opravné usnesení tohoto rozhodčího soudu ze dne [datum], věc [anonymizováno] [číslo], o opravě překlepu, kterým byly ve výše uvedeném Rozhodnutí Rozhodčího soudu [územní celek] opraveny překlepy v názvu žalovaného. Dále předložila usnesení ze dne [datum] ve věci č. [anonymizováno] [číslo], o opravě překlepu, kterým byl v opravném usnesení ze dne [datum] opraven překlep v datu vydání opravovaného rozhodnutí. Žalobkyně rovněž předložila potvrzení Rozhodčího soudu [územní celek] o nabytí právní moci Rozhodnutí Rozhodčího soudu [územní celek] ze dne [datum] ve věci č. [anonymizováno] [číslo] dne [datum], opravného usnesení ze dne [datum] dne [datum] a opravného usnesení ze dne [datum] dne [datum]. Pravomoc Rozhodčího soudu [územní celek] rozhodnout ve věci byla dána v souladu s odstavcem [číslo] smlouvy [číslo] ze dne [datum]. Z potvrzení dále vyplývá, že žalovaná byla řádně informována o místě a čase soudního jednání v souladu s Dohodou mezi Svazem Sovětských Socialistických Republik a Československou Socialistickou Republiko o právní pomoci a právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech z roku 1982. Žalovaná se soudního jednání zúčastnila prostřednictvím zástupce [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] na základě plné moci ze dne [datum]. Součástí předložených dokumentů je rovněž plná moc udělená žalovanou dne [datum] [jméno] [příjmení] [jméno], protokol z jednání před Rozhodčím soudem [územní celek] dne [datum], z nějž je patrné, že se jednání za žalovanou zúčastnila na základě plné moci [anonymizována dvě slova]: [anonymizováno], a smlouva [číslo] ze dne [datum], z níž bylo zjištěno, že se žalobkyně a žalovaná v článku [číslo] dohodly na řešení všech sporů rozhodnutím Rozhodčího soudu v [anonymizováno] v souladu s platnými právními předpisy. Dle článku [číslo] je rozhodnutí tohoto soudu, které nabyde právní moci, konečné a závazné pro obě strany. 4. Dle čl. 54 vyhlášky č. 95/1982 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních mluvní strany za podmínek stanovených v této smlouvě uznávají a vykonávají tato rozhodnutí vydaná na území druhé smluvní strany: a) rozhodnutí justičních orgánů v občanských, pracovních a rodinných věcech majetkové povahy, jakož i soudem schválené smíry v těchto věcech (dále jen "rozhodnutí"), b) rozhodnutí soudů v trestních věcech týkající se náhrady škody. Rozhodnutí uvedená v písmenu a) se uznávají a vykonávají, jestliže se týkají právních vztahů vzniklých po 9. květnu 1958, tj. po vstupu v platnost Smlouvy mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních z [datum]. Rozhodnutí uvedená v písmenu b) se uznávají a vykonávají, byla-li vydána po vstupu v platnost uvedené smlouvy. 5. Uvedená úmluva upravuje návrh na uznání a výkon rozhodnutí, kdy součástí jednoho návrhu je žádáno, aby soud uznal rozhodnutí cizího státu a nařídil podle něj výkon rozhodnutí. Takováto situace však není možná v případě vykonání rozhodnutí prostřednictvím soudního exekutora. Soud totiž exekutora pouze pověřuje provedením exekuce, nerozhoduje o samotném nařízení exekuce, součástí tohoto pověření tedy nemůže být i posouzení podmínek pro uznání cizozemského rozhodnutí (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2016, č. j. 20 Cdo 1349/2016). Vzhledem k tomu, že tuto situaci smlouva mezi ČSR a SSSR z roku 1982 neřeší, je třeba na situaci aplikovat zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, v platném znění (dále jen„ ZMPS“). Dle § 14 ZMPS rozhodnutí soudů cizího státu a rozhodnutí úřadů cizího státu o právech a povinnostech, o kterých by podle jejich soukromoprávní povahy rozhodovaly v České republice soudy, stejně jako cizí soudní smíry a cizí notářské a jiné veřejné listiny v těchto věcech (dále jen„ cizí rozhodnutí“) mají v České republice účinnost, jestliže nabyla podle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci a byla-li uznána českými orgány veřejné moci. 6. Podle § 15 odst. 1 ZMPS pokud v dalších ustanoveních tohoto zákona není stanoveno něco jiného, nelze pravomocná cizí rozhodnutí uznat, jestliže a) věc náleží do výlučné pravomoci českých soudů, nebo jestliže by řízení nemohlo být provedeno u žádného orgánu cizího státu, kdyby se ustanovení o příslušnosti českých soudů použilo na posouzení pravomoci cizího orgánu, ledaže se účastník řízení, proti němuž cizí rozhodnutí směřuje, pravomoci cizího orgánu dobrovolně podrobil, b) o témže právním poměru se vede řízení u českého soudu a toto řízení bylo zahájeno dříve, než bylo zahájeno řízení v cizině, v němž bylo vydáno rozhodnutí, jehož uznání se navrhuje, c) o témže právním poměru bylo českým soudem vydáno pravomocné rozhodnutí nebo bylo-li v České republice již uznáno pravomocné rozhodnutí orgánu třetího státu, d) účastníku řízení, vůči němuž má být rozhodnutí uznáno, byla odňata postupem cizího orgánu možnost řádně se účastnit řízení, zejména nebylo-li mu doručeno předvolání nebo návrh na zahájení řízení, e) uznání by se zjevně příčilo veřejnému pořádku, nebo f) není zaručena vzájemnost; vzájemnost se nevyžaduje, nesměřuje-li cizí rozhodnutí proti státnímu občanu České republiky nebo české právnické osobě. 7. Dle § 16 odst. 1 ZMPS uznání cizího rozhodnutí v majetkových věcech se nevyslovuje zvláštním výrokem. Cizí rozhodnutí je uznáno tím, že český orgán veřejné moci k němu přihlédne, jako by šlo o rozhodnutí českého orgánu veřejné moci. Je-li proti tomu namítána výhrada veřejného pořádku nebo i jiný důvod pro odepření uznání, ke kterým nemohlo být bez dalšího přihlédnuto, přeruší se řízení a je určena lhůta k zahájení zvláštního řízení podle odstavce 4. Po jeho pravomocném ukončení nebo po marném uplynutí uvedené lhůty se v přerušeném řízení pokračuje. Dle § 16 odst. 3 věta první ZMPS cizí rozhodnutí lze na návrh uznat ve zvláštním řízení podle odstavce 4 i v případě, kdy se toto rozhodnutí uznává bez dalšího řízení. Dle odst. 4 tohoto ustanovení ve zvláštním řízení o uznání rozhoduje soud o uznání rozsudkem; jednání nemusí nařizovat. 8. V daném případě bylo předloženo potvrzení Rozhodčího soudu [územní celek] o nabytí právní moci uznávaného rozhodnutí včetně opravných usnesení. Soud přezkoumáním jejich obsahu, předložené smlouvy, plné moci i protokolu z jednání dospěl k závěru, že zde nejsou žádné překážky uvedené v § 15 odst. 1 ZMPS, jež by uznání tohoto rozhodnutí bránily. Proto žalobě vyhověl a rozhodl o uznání Rozhodnutí Rozhodčího soudu v [anonymizováno] ze dne [datum] ve věci [anonymizováno] [číslo] ve znění opravných usnesení ze dne [datum] a [datum]. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná, má tak vůči žalované právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Tyto náklady spočívají v odměně a paušální náhradě nákladů advokáta žalované dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“). Výše odměny činí dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4 AT z tarifní hodnoty 10 000 Kč částku 1 500 Kč za jeden úkon právní služby. Advokát žalobkyně ve věci učinil dva úkony právní služby, a to příprava a převzetí věci a podání vyjádření dne [datum] Celkem mu tak náleží odměna ve výši 3 000 Kč. Dále přísluší advokátu žalobkyně paušální náhrada nákladů za 2 úkony právní služby ve výši 2 x 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. K nákladům řízení patří rovněž zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně činí 5 600 Kč. Ttyto náklady je žalovaná v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit k rukám advokáta žalobkyně.