24 C 196/2022-39 — Okresní soud v Jihlavě

Předmětem řízení je zaplacení částky 3 317 Kč s příslušenstvím představující neuhrazenou cenu za elektřinu odebranou žalovaným v období od [datum] do [datum] na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí bez nařízení jednání, postupoval soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z nich soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, jíž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa], elektřinu a související služby a žalovaný se zavázal platit za odebranou elektřinu a související služby cenu uplatňovanou podle cenové regulace. Fakturou [číslo] vyúčtovala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému za odebranou elektřinu a související služby v období od [datum] do [datum] nedoplatek ve výši 840 Kč splatný do [datum] a fakturou [číslo] mu vyúčtovala za odebranou elektřinu a související služby v období od [datum] do [datum] nedoplatek ve výši 2 477 Kč splatný do [datum]. Poté právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], ve znění jejího dodatku [číslo] ze dne [datum], svůj dluh za žalovaným na žalobkyni a žalovanému toto postoupení oznámila dopisem ze dne [datum]. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného předžalobní výzvou ze dne 24. 5. 2021 k úhradě jeho dluhu ve lhůtě sedmi dnů od doručení uvedené výzvy. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a § 1879 o. z. jako platně postoupenou pohledávku ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, jež se podpůrně řídí úpravou kupní smlouvy v občanském zákoníku. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila své povinnosti vyplývající ze smlouvy, neboť dodávala do odběrného místa žalovaného ve shora specifikovaném období elektřinu i související služby, a že žalovanému řádně vyfakturovala cenu odebrané elektřiny. Žalovaný netvrdil a neprokázal, že vyfakturovanou cenu elektřiny ve výši žalované částky žalobkyni či její právní předchůdkyni uhradil. Soud proto návrhu žalobkyně v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni částku 3 317 Kč včetně úroku z prodlení podle § 1970 o. z., neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu podle § 1968 věty první o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z neuhrazené ceny elektřiny ve výši 840 Kč ode dne následujícího po splatnosti faktury [číslo] tj. od 13. 3. 2019, do zaplacení a z neuhrazené ceny elektřiny ve výši 2 477 Kč ode dne následujícího po splatnosti faktury [číslo] tj. od 19. 11. 2019, do zaplacení. Žalovaný je povinen zaplatit svůj dluh ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty k plnění soud neshledal důvod. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 3 317 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle § 160 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty k plnění soud neshledal důvod.